sumec velký

S kamarádem Tomášem jsme se seznámili už jako malí kluci. Na rybách. Tenkrát jsme nejvíce chytali na plavanou, později jsme smočili i umělou nástrahu na dravce. Pak nás začali lákat sumci. Náčiní jsme na ně neměli, ale rybníky v okolí jsme navštěvovali, jak to šlo, ale úspěšní jsme nebyli ani jednou.

Přinášíme rozhovor s doc. RNDr. Martinem Čechem, Ph.D. z Biologického centra Akademie věd. Povídáme si o mezinárodním projektu LIFE Predator, který je zaměřený na redukci přemnožených sumců v italských jezerech a portugalských nádržích.

U nás jde o velmi vyhledávanou rybu, na jihu Evropy je ovšem sumec velký nepůvodním a invazivním druhem. V italských a portugalských jezerech se přemnožil a způsobuje velké problémy v místních ekosystémech. S odlovem těchto sumců pomohou vědci z Biologického centra Akademie věd. Instituce to uvádí na svých stránkách.

Je půlka května. Probouzím se a zvoní mi telefon. Volá mi kamarád rybář Pavel Straka, dlouholetý průvodce na španělské řece Ebro, možná pro mě bude mít dobré zprávy, říkám si. Zvedám telefon s velkým očekáváním. „Ahoj Helí, nechceš k nám na Ebro? Uvolnilo se u nás místo v kempu,” sděluje mi nabídku, na kterou se nedá říct ne.

Tento recept pochází z belgické kuchyně a podobně lze upravit i jiné sladkovodní či mořské ryby.

Původně se sumec velký (Silurus glanis) vyskytoval na území jihovýchodní Evropy. Především v povodí Dunaje, Rýna, Dněpru a dalších velkých řek. Díky své velikosti a chutnosti masa se vlivem člověka rozšířil i do dalších oblastí Evropy – Spojeného království, Španělska, Francie, Itálie, Dánska, Švédska.

Další dusný den končí a přichází večer plný očekávání. Sedím v křesílku a vychutnávám slastné okamžiky zaslouženého odpočinku. Lov sumce na bójku či podvodní splávek vypadá na první pohled jako velice pasivní druh rybářského sportu. Rybář nahodí nebo zaveze nástrahu a zbytek večera si hoví v křesílku s pivkem v ruce. Opak je pravdou.

Rybí rizoto chutná výborně, lze připravit jak ze sladkovodních, tak z mořských ryb.

Zůstane-li nám po uzení pár kousků sumce, připravte si chutnou pomazánku, přijde vám vhod! Maso ze sumce má výhodu, že nemá svalové kůstky a kostičky z masa tak vybírat nemusíme, což se kupříkladu o cejnovi tvrdit nedá ani náhodou.

Tuhle dobrotu zvládne i kuchařský antitalent. K přípravě chutného obědu použijeme maso za hlavou ryby, které není tak tučné.

Tato slavná maďarská polévka se vaří nejčastěji z více druhů ryb a má mnoho variant. Někde se v Maďarsku podává s krupicovými haluškami, jinde se širokými nudlemi či chlebem. Do polévky se leckde vkládají i opečené kousky rybího masa. V Maďarsku se každoročně pořádají soutěže ve vaření této proslulé rybářské dobroty. V našem případě jsme použili hlavu ze sumce a jeho prsní ploutve.

V letošním roce byl na rybářském revíru 431 028 Mže 4 (VN Hracholusky) nalezen sumec velký, který zaútočil na bójku na hladině přehradní nádrže. Tato bójka následně uvízla v jeho tlamě. Informuje o tom Západočeský územní svaz na svých stránkách.

Vynikající úprava sumce pochází z maďarské kuchyně.

Petra Janečková z Klatov rybaří od patnácti let. Převážně chytala kapry, ale když se jí podařilo předloni ulovit prvního sumce, okamžitě si pořídila vybavení na sumcařinu. Tuto sobotu se jí povedl na Orlické přehradě životní úlovek – sumec o délce 220 cm.