Rybníkářství

Zimování rybníků patří mezi meliorační opatření, jehož cílem je zlepšení prostředí pro chov ryb. Bylo uplatňováno už v dávné historii našeho rybníkářství, protože naši předkové si byli vědomi pozitivních účinků tohoto opatření zejména na stav rybničního dna.

Prosinec je už za námi, ale o hlavním hlavním vánočním aktérovi si můžeme něco říci vždy. Není jím nikdo jiný než kapr obecný (Cyprinus carpio). A není zcela obyčejný…

Mnoho lidí chápe kapra obecného (Cyprinus carpio) jako divoké zvíře, které žije ve vodách a stará se prakticky samo o sebe. Jak vzdálené pravdě to je! Kapr je totiž standardním hospodářským zvířetem, které má své linie, plemena a přesná pravidla chovu.

Je celkem pochopitelné, že již odnepaměti se u našich pradávných předků objevovala jména, později příjmení, která souvisela s rybami, lovem ryb, rybářským náčiním a od středověku i s rybníkářstvím.

Ve druhé polovině 16. století je rybníkářství na svém vrcholu a v Čechách a na Moravě je zhruba 180 tisíc ha rybníků. Jen pro srovnání – v dnešní době je na území ČR zhruba 52 tisíc ha rybniční plochy. Na jejich výstavbě se především v jižních Čechách podílely dvě osobnosti ve službách Rožmberků. Byli jimi Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.

Rybníky neodmyslitelně patří k české krajině. Vedle produkce rybího masa slouží k rekreačním účelům, udržují biodiverzitu a zadržují vodu, čímž pomáhají vytvářet jedinečný ekosystém. O výjimečnosti českého rybářství – rybníkářství ve srovnání se zahraničím, tradičních postupech a výzvách, kterým obor čelí, jsme pro projekt Ryba na talíř vyzpovídali Jána Regendu z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Rybářství Třeboň oznámilo, že na výlov největšího českého rybníka Rožmberk letos nemohou pozvat nejširší veřejnost. Výlov se bude konat z důvodu platných koronavirových omezení pouze ve všedních dnech od pondělí 11. října do čtvrtka 14. října 2021.

Stát chce finančně pomoci tuzemskému rybářství tak, aby celková produkce ryb v Česku do roku 2030 stoupla ze současných zhruba 20 tisíc tun ročně. Podle odhadů Ministerstva zemědělství by mohlo jít o nárůst o 0,4 až dvě procenta, hlavně díky budování nových kapacit.

Rybníkáři z Kardašovy Řečice staví umělý kanál, kterým chtějí propojit několik rybníků. Tím pomohou zvednout hladinu největšího z nich, ve kterém voda často chybí. Inspirují se přitom prací Jakuba Krčína ze 16. století.

Rybník je, zjednodušeně řečeno, vodní nádrž vzniklá přehrazením vodního toku. Tedy kromě nebeských rybníků, které čekají (často se jmenují Čekal) na vodu, která naprší, nebo až roztaje sníh v nejbližším okolí.

Výbor SÚS dne 27. 2. 2020 schválil návrh na změnu odlovu na vodních plochách, které provozuje SÚS v režimu rybníkářství. Změny budou platiti od 16. 4. Nově budou rybáři potřebovat oprávnění k odlovu, které musí mít vytisknuté na papíru.