Rybníky neodmyslitelně patří k české krajině. Vedle produkce rybího masa slouží k rekreačním účelům, udržují biodiverzitu a zadržují vodu, čímž pomáhají vytvářet jedinečný ekosystém. O výjimečnosti českého rybářství – rybníkářství ve srovnání se zahraničím, tradičních postupech a výzvách, kterým obor čelí, jsme pro projekt Ryba na talíř vyzpovídali Jána Regendu z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Rybářství Třeboň oznámilo, že na výlov největšího českého rybníka Rožmberk letos nemohou pozvat nejširší veřejnost. Výlov se bude konat z důvodu platných koronavirových omezení pouze ve všedních dnech od pondělí 11. října do čtvrtka 14. října 2021.

Stát chce finančně pomoci tuzemskému rybářství tak, aby celková produkce ryb v Česku do roku 2030 stoupla ze současných zhruba 20 tisíc tun ročně. Podle odhadů Ministerstva zemědělství by mohlo jít o nárůst o 0,4 až dvě procenta, hlavně díky budování nových kapacit.

Rybníkáři z Kardašovy Řečice staví umělý kanál, kterým chtějí propojit několik rybníků. Tím pomohou zvednout hladinu největšího z nich, ve kterém voda často chybí. Inspirují se přitom prací Jakuba Krčína ze 16. století.

Rybník je, zjednodušeně řečeno, vodní nádrž vzniklá přehrazením vodního toku. Tedy kromě nebeských rybníků, které čekají (často se jmenují Čekal) na vodu, která naprší, nebo až roztaje sníh v nejbližším okolí.

Výbor SÚS dne 27. 2. 2020 schválil návrh na změnu odlovu na vodních plochách, které provozuje SÚS v režimu rybníkářství. Změny budou platiti od 16. 4. Nově budou rybáři potřebovat oprávnění k odlovu, které musí mít vytisknuté na papíru.