Vzhledem k tomu, že naše škola získala zcela novou žací loď, bude tento příspěvek zejména o ní. Před tím ale několik nezbytných poznámek k vodním rostlinám a jejich působení ve vodních ekosystémech, v našem případě v rybnících.
I naši předkové museli řešit problémy se zanášením rybníků sedimenty. Jenomže v minulosti bylo tempo přírůstku sedimentů určitě výrazně pomalejší. Tomu také odpovídají metody, které při údržbě rybníků používali.
Výpustné zařízení je druhé nejdůležitější zařízení rybníka. Dnes se můžeme nejčastěji setkat s takzvaným požerákem.
Nedá mi, abych vám nenapsala, jak to vlastně bylo s loňským vánočním kaprem. Po prázdninách šel manžel na operaci s ramenem, takže chytání nepřipadalo v úvahu. Sice jsem to viděla na docela dlouhou dobu, ale manžel se hojil rychle a při první příležitosti se vydal na ryby.
Většina rybníků v ČR spadá do tzv. kategorie polointenzifikačních rybníků. Nejjednodušším způsobem stanovení výše obsádky pro tyto rybníky je paušální přístup, tj. podle výměry rybníka.
Asi před patnácti lety jsem lovil na Velkém rybníku u Kutné Hory na hrázi, kterou tvořila skála. Průzračně čistá voda umožňovala nádherný pohled na najíždějící kapry a později jsem mohl pohodlně sledovat i jejich záběry. Od těch dob lovím z hrází nejrůznějších rybníků tuze rád. Jsou to báječná místa.
Zimování rybníků patří mezi meliorační opatření, jehož cílem je zlepšení prostředí pro chov ryb. Bylo uplatňováno už v dávné historii našeho rybníkářství, protože naši předkové si byli vědomi pozitivních účinků tohoto opatření zejména na stav rybničního dna.
Už nějakou dobu se snažím vyzvědět na známých i neznámých rybářích, jaký mají rybářský sen. Někdy se nestačím divit. Čím skromnější jsou sny rybářů, tím více se zamýšlím nad tím, kde končí rybářská fantazie.
Mnoho lidí chápe kapra obecného (Cyprinus carpio) jako divoké zvíře, které žije ve vodách a stará se prakticky samo o sebe. Jak vzdálené pravdě to je! Kapr je totiž standardním hospodářským zvířetem, které má své linie, plemena a přesná pravidla chovu.