Nedá mi, abych vám nenapsala, jak to vlastně bylo s loňským vánočním kaprem. Po prázdninách šel manžel na operaci s ramenem, takže chytání nepřipadalo v úvahu. Sice jsem to viděla na docela dlouhou dobu, ale manžel se hojil rychle a při první příležitosti se vydal na ryby.

Většina rybníků v ČR spadá do tzv. kategorie polointenzifikačních rybníků. Nejjednodušším způsobem stanovení výše obsádky pro tyto rybníky je paušální přístup, tj. podle výměry rybníka.

Asi před patnácti lety jsem lovil na Velkém rybníku u Kutné Hory na hrázi, kterou tvořila skála. Průzračně čistá voda umožňovala nádherný pohled na najíždějící kapry a později jsem mohl pohodlně sledovat i jejich záběry. Od těch dob lovím z hrází nejrůznějších rybníků tuze rád. Jsou to báječná místa.

Zimování rybníků patří mezi meliorační opatření, jehož cílem je zlepšení prostředí pro chov ryb. Bylo uplatňováno už v dávné historii našeho rybníkářství, protože naši předkové si byli vědomi pozitivních účinků tohoto opatření zejména na stav rybničního dna.

Už nějakou dobu se snažím vyzvědět na známých i neznámých rybářích, jaký mají rybářský sen. Někdy se nestačím divit. Čím skromnější jsou sny rybářů, tím více se zamýšlím nad tím, kde končí rybářská fantazie.

Mnoho lidí chápe kapra obecného (Cyprinus carpio) jako divoké zvíře, které žije ve vodách a stará se prakticky samo o sebe. Jak vzdálené pravdě to je! Kapr je totiž standardním hospodářským zvířetem, které má své linie, plemena a přesná pravidla chovu.

Trojnásobně lepší kvalitu vody má dnes rybník v přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku. Město při jeho čištění místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu.

Přijde-li řeč na historii rybničního chovu ryb, obvykle nám před očima jako hlavní produkovaná ryba vytane kapr. Na samém úsvitu této historie to ale tak jednoznačné nebylo. Tehdy často v rybnících vládla štika, nikoliv z vůle rybníkářů, ale z vůle Matky Přírody. Například ve starých archivních dokumentech z Francie z konce 15. století se právě o štice hovoří jako o hlavním chovaném druhu v rybnících.

Povolená výška vodní hladiny v rybnících bývá označována jako normál (také cejch, nula). Bývá vyznačena na některé pevné části vodního díla značkou, například na výpustním zařízení.

Možná by se zdálo, že s létem pro rybáře přichází klidné období. Výtěry ryb skončily a poslední váčkový plůdek býložravých ryb se dočkal nasazení do rybníků. Rybáři se však o ryby musí starat nadále. Jednou z hlavních letních činností je přikrmování ryb.