Původním areálem výskytu síha peledě (Coregonus peled) jsou velké řeky a jezera mezi řekami Mezeň a Kolyma v Rusku, typickou domovinou v Rusku je řeka Pečora. V dřívějších publikacích se uváděla původní domovina síha peledě i ve Finsku a Švédsku, toto tvrzení se ale již vyvrátilo.

V posledních desetiletích není složité v našich vodách pozorovat úbytek nejrůznějších vodních živočichů. Na některé druhy se dnes v podstatě už jen vzpomíná. Navíc nejde pouze o naši ichtyofaunu, ale vzácní jsou např. původní druhy raků, plži, mlži nebo mihule.

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je protáhlá, ze stran zploštělá ryba s tmavším hřbetem a stříbrnými boky. Na našem území se jako původní druh původně vyskytovala jen v přítocích Dunaje. Zde obývá proudné úseky lipanového a parmového pásma. Naše nová škola je obklopena vodním biotopem, který zkrášluje právě tato ryba. Napomáhá nám zde od řasy, kterou se živí.

Vodní rostliny byly odjakživa neoddělitelnou součástí vodního ekosystému. Rozdělují se na vyšší a nižší. Většinový podíl primární produkce (až 90 %) připadá na nižší rostliny. Do těch řadíme sinice a řasy, které jsou nejenom producenty kyslíku, ale také potravou pro zooplankton a další malé vodní organizmy.

Trávicí ústrojí ryb umožňuje rybám příjem potravy s následným trávením a vstřebáváním živin. Podstatným způsobem se liší u kaprovitých a dravých ryb. Začíná ústním otvorem a pokračuje ústní dutinou, na kterou navazuje hltan, jícen, žaludek, střeva a řitní otvor.

Rybník je uměle vytvořená nádrž sloužící k chovu ryb. Podmínkou je, aby byl vypustitelný. Chov ryb je primární funkcí, ale zastává i další vedlejší, například retenční, krajinotvornou, rekreační, klimatickou, protierozní nebo zabraňuje povodním. K chovu ryb musí rybník splňovat několik kritérií.

Generační ryby odlovujeme z matečních rybníků a následně je přemisťujeme do manipulačních rybníčků, kde můžeme pozorovat připravenost generačních ryb.

Kapr obecný se v současnosti vytírá především řízenou reprodukcí (umělý výtěr). V minulosti se využívalo také přirozeného výtěru (neboli staročeské metody výtěru) a poloumělého výtěru v Dubraviových rybníčcích.

K samotnému chovu ryb odjakživa patřila i přeprava. V dobách dávných se ryby přepravovaly pomocí koňských spřežení. K převozu se využívalo dřevěných sudů nebo se kapři převáželi jen na mokré slámě překrytí mokrým plátnem (aby neoschli a neomrzli).

Už v dobách minulých se lidé snažili ulovit nějakou rybu, ale rozhodně to v počátku nebylo rybářským prutem a už vůbec ne pro zábavu. Ryby totiž byly stejně jako zvěř nedílnou součástí obživy.