Kdyby chytil některý rybář zlatou rybku, měl by pravděpodobně tato tři přání.

Chytání úhořů má své kouzlo a každý rybář je určitě rád, když nějakého pěkného hádka zdolá. Tak tomu bylo i v případě Mirka, který ulovil svého prvního úhoře. Jeho manželka ho za rybářskou vášeň nechválila, ale když přinesl domů rybu, nebylo to tak zlé.

V začátcích rybaření, když jsem ještě nesdílela manželovo nadšení, jsem zažívala krušné chvíle. Vrtalo mi hlavou, proč se někdy vydá na ryby až navečer a vrací se domů po půlnoci.

Asi nejzábavnější chvíle z pohledu manželky přicházejí v prvních měsících rybářského zápalu, kdy začátečník zkouší úplně všechno. Ne všechny momenty jsou úsměvné, některé působí tragikomicky. Proto si dovolím pár rad pro obě strany. Předejdete tak rodinným katastrofám a hádkám…

Ačkoli nerybařím, trávím na rybách podstatnou část volného času. Jsem totiž žena rybáře. Ne ta v pravém slova smyslu – můj rybář mi zkrátka u vody říká: „Ženo.“ Někdo by toto oslovení mohl brát jako hanlivé nebo snad urážlivé. Já jsem ale hrdá na to, že jsem žena a neméně na to, že můj muž je rybář.