Přívlač

Již dlouho přemýšlím o lovu na Dunaji. Brouzdám po internetu, prohlížím všelijaké mapy, obrázky a pomalu, ale jistě odhaluji tajemství evropského veletoku. Jako zkušený balkánský stopař začínám pátrat právě zde. Jazykové znalosti jsem takticky podpořil kvalitním chmelovým mokem české provenience, a když jsem do placu přidal i několik výtisků časopisu Rybářství, jazyky domorodých lovců se rychle rozvázaly.

Bolen. Ryba, kterou snad nikdo neloví pro maso, ale pro sportovní požitek. Přesvědčit ho k záběru umí jen opravdu zkušení rybáři! Když jsem v šestnácti letech ulovil svého prvního, byl jsem už navždy ztracen a polapen tímto stříbrným šípem.

Bolen mně naprosto učaroval. Musel jsem pořád myslet na to, jak ignoroval všechny moje nástrahy a jako by se mi vysmíval, vždy mávl ocasem a odplul.

Sladit gumovou nástrahu a správný jigový háček bývá nelehký úkol. Pokud se pustíme do chytání s opravdu miniaturními nástrahami, měli bychom si pořídit kromě klasických jigovek také tungstenové hlavičky.

Mikronymfy jsou opravdu velmi malé přívlačové nástrahy, tomu musíme přizpůsobit i naši udici. Měli bychom tedy sáhnout po těch nejjemnějších prutech, které se používají například pro lov s marmiškou.

Rybář, který propadl jemným proutkům pro ultra lehkou přívlač a miniaturním nástrahám, které „naloví“ i nedravé ryby, určitě neodolá vyzkoušet napodobeniny nymf vodního hmyzu.

Nedávno jsem napsal článek zabývající se lovem naší největší ryby, sumce. Dvě strany textu pojednávaly o lovu sumců za pomoci relativně lehkých vláčecích prutů a nástrah nespadajících do kategorie XXL.

Sportovní i produkční rybářství se nedá zaškatulkovat a pojmout jako exaktní věda, protože je to práce s živými tvory. Nelze být připraven na vše, co může rybáře u vody postihnout a proto přichází na řadu improvizace. S tímto stylem řešení problémů jsou rybáři úspěšní, protože postačuje znát základní biologické zákony a ostatní už dokončí logické myšlení.

V minulém díle se nám podařilo ulovit krásného tlouště na pstruhovém potoce. Úspěšnou nástrahou byl wobbler, to však není jediná nástraha, který na stříbrná torpéda platí.

Jelec tloušť je pro některé rybáře ryba nezajímavá až otravná, ale pro jiné naopak skvělá – a to po všech stránkách. Osobně mám tlouště moc rád a s klidem jim odpouštím, když mi na řece žerou boilie určené kaprům, zvláště když na tyto kuličky chytím čas od času skutečně pěkného tlouště.

Horké letní dny nebývají zrovna ideální k lovu ryb. Ať už je to dané teplotou vody, množstvím rekreantů u vody nebo jinými faktory, skutečností zůstává, že s příchodem večera a noci jsou ryby aktivnější. A to je ten správný čas i na oklamání dravců v letních měsících.

Milana jsem poprvé potkal před několika lety při lovu na dírkách. Byl jedním z mála, který tahal z vody duháky. Měl svůj vlastní vrták. V době, kdy u nás ještě běžně nebyl k mání. K lovu používal proutek vlastní konstrukce. Jeho naviják měl krytou cívku. Používám obdobný naviják. Vím totiž o jeho přednostech.

Kdo by je neznal? Pruhovaní dravci s rudými ploutvemi jsou fajnové úlovky. Zabavíme se s nimi. Je to radost. Nebudu vás unavovat opakováním stokrát řečeného i napsaného. Každopádně pár postřehů a zážitků z tak trochu extremních lovů myslím za zveřejnění stojí.

Nástraha, kterou v obchodech moc nevidíte, je streamer, popřípadě jig streamer. Pro některé rybáře je to zcela běžná věc a vyrábí si je sami, pro jiné naprostá španělská vesnice. Největší povědomí o ní mají ti, kteří mají rádi jemnou přívlač. K této skupině rybářů patřím i já.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se vracet do minulosti. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek sloužily svému páníčkovi klidně i po celý život.