Po méně úspěšné výpravě na Alandy v roce 2019, při níž jsme se zejména seznamovali s vodou a někteří dokonce s přívlačí samotnou, jsme se po dvouletém covidovém půstu konečně dostali podruhé na souostroví Aland.

Nadpis článku berte prosím s nadsázkou. Smaček má také své výhody a je oblíbenou umělou nástrahou při přívlači. Já chtěl napsat článek o použití žížaly při přívlači. Stejně tak, jak je účinná přívlač s mrtvou rybkou, tak i žížala na jigové hlavičce nebo marmyšce dokáže přesvědčit rybu k záběru. A když třeba ryby o smačky nejeví zájem, právě žížala ji může přesvědčit k záběru.

Pokud je vaší oblíbenou metodou lovu přívlač, určitě to všichni znáte. Potřebujete rychle změnit velikost jigové hlavičky na nástraze, ale po opětovném napíchnutí jiné hlavičky již nástraha na hlavičce nedrží. V této chvíli můžete použít buď sekundové lepidlo a nástrahu přilepit, nebo místo jigových hlav používat čeburašku.

Ranní přívlač nepřinesla kýžené výsledky. Vyrazili jsme s Jirkou na loďce do hůře přístupných zákoutí Zlaté řeky. Mlhavý opar nad hladinou maskoval nájezdy okouních banditů.

Kdo jednou ochutnal maso z okouna, dá mi za pravdu, že okoun je nedoceněná ryba. Maso se skládá z lupínků, obsahuje málo svalových kůstek a velmi se podobá masu candáta. Okounů ale bohužel z našich vod ubývá.

Tloušti v mimopstruhových vodách nám dávají mnoho příležitostí, jak je lovit. Je to ryba, kterou můžeme chytat na plavanou i položenou, muškařením a samozřejmě přívlačí, což je způsob, který mám při lovu těchto mazaných ryb asi ze všech nejraději, neboť oklamání většího tlouště umělou nástrahou mi přijde přece jen trochu „náročnější“ než ho chytit třeba na třešni.

Italský rybář Alessandro Biancardi ulovil v řece Pád minulý týden rekordního sumce. Měřil 285 cm a je největším chyceným sumcem na světě. O 4 cm překonal světový rekord na téže řece, který ovšem vydržel jen dva měsíce. Informuje o tom web Daily Mail.

Blíží se šestnáctý červen, další z velkých svátků všech příznivců lovu dravých ryb přívlačí. Každoročně se tohoto magického data nemohou dočkat tisíce rybářů.

Je páteční jarní odpoledne a lidé se těší na víkendový odpočinek. Teploty už jsou o něco příjemnější, led na vodách už roztál a mnohé rybáře přivedly k vodě první paprsky sluníčka. Najednou nám volá Honza, člen rybářské stráže při MO ČRS Teplice, že se na jednom z teplických sportovních revírů nachází osoba, která tam v březnu vesele vláčí.

Stojím uprostřed řeky, abych dohodil k protějšímu břehu, kde je největší hloubka. Ledová voda mi sahá nad kolena a proud je tak silný, že chvílemi ztrácím rovnováhu. Najednou si uvědomím, že nevím, kudy se dostanu zpátky.