potrava

Je všeobecně známé, že v potravě dravých ryb, především větších exemplářů, se mohou i v našich vodách příležitostně objevit menší druhy savců. Velikost této osrstěné kořisti se ale obecně dost často přeceňuje, někdy přímo úměrně s počtem vypitých piv.

Kdyby měly současné ryby trochu větší mozek, asi by je svatý Petr docela snadno přesvědčil o tom, že stvořitel je má nade vše rád. Vždyť proč by jim jinak každou chvíli padaly se shora jako mana nebeská různé dobroty? Tu sladká kukuřička, tam brambory, vařená kolínka nebo houska a kromě této „klasiky“ pak i různé exotické směsi líbivých chutí a vůní, nejednou promíchané s žížalami nebo „kosťáky“.

Nutriční požadavky ryb, trávení potravy a jejich růst jsou značně odlišné ve srovnání s vývojově vyššími obratlovci. Ryby středních a severních zeměpisných šířek se živí převážně lehce stravitelnou bílkovinnou potravou živočišného původu, tedy zooplanktonem, zoobentosem (larvy vodního hmyzu) a rybami.

V rybářské literatuře jsou poměrně často při charakteristice rybího těla uváděny i různé typy rybích úst. S různě tvarovanými tlamami a tlamkami poměrně úzce souvisí způsoby přijímání potravy, o nichž se ale publikace nebo časopisy zmiňují méně často. Proto bych chtěl uvést pár informací i na toto téma, přičemž se zaměřím hlavně na sladkovodní evropské druhy ryb.

Přirozená potrava je nezbytnou součástí pro dobrý kondiční stav našich ryb nejen v rybochovných rybnících, ale i ve volných svazových vodách.

Živí se všichni jedinci v populaci jednoho rybího druhu stejně, nebo zde existuje výrazná individualita? Na tuto otázku jsme se s kolegy z Biologického centra Akademie věd zaměřili a výsledky rozhodně nejsou nezajímavé.