Položená

Stále více rybářů chytá pro zážitek z lovu ryb. Alespoň tomu nasvědčuje množství příspěvků, kde se úspěšní a šťastní rybáři svěřují se svými zážitky z lovu ryb.

Latinsky ji říkáme Vimba vimba a domov má v řekách vlévajících se do Severního a Baltského moře. V našich řekách se s touto rybou můžeme také setkat jak v povodí Labe, Vltavy, tak i Moravy – v cejnovém či parmovém pásmu. Podoustev ovšem někdy vytahuje až do lipanového pásma.

Parma nežije v každé řece, drží se jen na určitých místech. Ne každý úsek řeky jí vyhovuje. Nemá v oblibě vodu klidnou se zabahněným dnem, nedrží se v tůních. Miluje proud a čisté a tvrdé dno. Písek, štěrk, kameny.

Když se mě lidé ptají, které tři měsíce rybářského roku mám nejraději, odpovídám bez zaváhání: „Čtvrtletí, které začíná srpnem.“ V srpnu máme poslední příležitost pokusit se o úlovek většího úhoře či potočáka. Nádherné chvíle u tekoucích vod můžeme zažít při chytání tloušťů na ovoce.

Parma je ryba, kterou si mnoho rybářů cení pro její velkou sílu, bojovnost a jejímu lovu se intenzivně věnují. Jiní ji zaseknou jen náhodně při lovu jiných ryb a je spousta takových, kteří si na parmu ještě nesáhli, což není tím, že by byla parma nějak obzvláště opatrná nebo rybáři nešikovní, ale prostě je to ryba v některých řekách vzácná. Někde ji nenajdete vůbec.

Podzimní chytání nasazených kapříků je poměrně zábava. Občas si nějakého velmi rád ponechám na kuchyňské účely. Ale když jdu s naší fenečkou Sušenkou přezdívanou Sushi nebo všeobecně jako Bóbiká, tak psíčková omáčka je vždy záložní plán. Ne, dělám si legraci. Pes je kamarád, ne žrádlo.

Správný čas, kdy zaseknout, nám pomáhají odhadnout nejrůznější pomůcky. Opět (jako u čehokoliv v rybařině) neexistuje ideální, naprosto skvělý, nezastupitelný a všude použitelný typ nebo způsob. Takže následuje tradiční představení nejpoužívanějších pomocníků, včetně výčtu jejich výhod i záporů.