Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je protáhlá, ze stran zploštělá ryba s tmavším hřbetem a stříbrnými boky. Na našem území se jako původní druh původně vyskytovala jen v přítocích Dunaje. Zde obývá proudné úseky lipanového a parmového pásma. Naše nová škola je obklopena vodním biotopem, který zkrášluje právě tato ryba. Napomáhá nám zde od řasy, kterou se živí.
V roce 2022 přišlo do redakce 290 přihlášek, na jejichž základě bylo ve 40 kategoriích ryb uděleno 42 zlatých, 36 stříbrných a 31 bronzových odznaků. Celkově jsme zaznamenali mírný nárůst zaslaných úlovků.
Ostroretka stěhovavá je zajímavá ryba, kterou by měl každý rybář poznat. Společně s parmou a podouství patří mezi typické obyvatele říčních proudů.
Únor… Bledé nebe mrzutě shlíží na zimomřivou, teskně zádumčivou zem. Na matné říční hladině se rozpadá popelavě bílé, unavené světlo. Jaro je ještě daleko. Srdce rybáře však už hoří jasnou, neuhasitelnou touhou. Letos těm rybám konečně ukážeme, viďte?
Obnova života v Bečvě by podle rybářů nakonec mohla trvat kratší dobu, než původně očekávali. Do řeky se už vrátily tuny ryb. Zarybnění Bečvy už vyšlo na více než milion korun.
Ostroretku není vůbec jednoduché ulovit. To že ji přimějete k záběru, je jen půl úspěchu, musíte ještě proseknout její tvrdý ret, což bývá velmi obtížné.
Severočeští rybáři se rozhodli podpořit v příštím roce některé druhy reofilních ryb celoročním hájením. Toto opatření však bude platit jen na některých revírech.
Problémy s malými vodními elektrárnami (MVE) jsou v posledních letech čím dál častější. Vody je v řekách kvůli suchu málo a elektrárníci proto často nedodržují minimální zůstatkové průtoky a pouštějí všechnu vodu přes turbíny. To mělo 10. dubna drtivý dopad na hejno ostroretek v Labi.
Tření ryb, hlavně skupinové, zajímalo naše předky odjakživa. Důvod byl většinou prostý – snadné získání úlovku, protože láskou omámené ryby lze mnohdy na trdlišti chytat i holýma rukama.