Krmení

Lov kaprů vlasovou metodou na boilie má u nás již letitou tradici, která sahá do přelomu 80. a 90. let minulého století. S nostalgií vzpomínám na časy, kdy jsem v dlaních tvaroval první kuličky boilie vlastní výroby. Velký výběr tenkrát nebyl. Dnes stačí zajít do specializovaného obchodu, nakoupit potřebné množství a hurá na ryby. Tentokrát jsem navštívil známý obchod Decathlon a vyzkoušel nejnovější boilie Caperlan NaturalSeed Konopné semínko/tygří ořech, které se nabízí v netradičním, dvoukilogramovém balení.

Krmná směs je při lovu na feeder celkem zásadní záležitost, ale rybář si ji může koupit. Kdo se rád zabaví, ten si ji může připravit sám. Má to své výhody… Jednak víme, co ve směsi je, jednak si ji můžeme upravit podle počasí, revíru a hlavně podle ryb, které míníme lovit.

I když mnozí rybáři zahájili sezonu už v březnu nebo možná ještě dřív, pro většinu vše začíná až během dubna, když přijdou první opravdu teplé dny. Voda ještě bývá poměrně studená, ale délka a intenzita slunečního svitu už daleko markantněji probouzí podvodní život.

Co považuji za zimní rybolov? Pro mě je to chytání ryb ve vodě s teplotou pod 10 ˚C. Není to tedy ani roční doba a ani teplota vzduchu. Měřítkem je teplota vody.

Ne, nezbláznil jsem se! I když je titulek prapodivný, je naprosto přesný. Rybářovo krmítko od počátku bylo nositelem návnady, která měla přilákat rybu. Na tom se po desítkách let nic nezměnilo a rybáři i dnes krmítka „futrují“. Ale proč tedy krmítko bez návnady?

V minulém díle jsme si řekli, jaké výhody skýtá rybaření na velkých vodních plochách. Popsali jsme si vhodné vybavení do lodi. Dnes si povíme, jak vnadit, jaké montáže používat.

Každý rok, a to bez ohledu na to, zda to je před začátkem rybářské sezony, v jejím průběhu nebo na konci, přemýšlíme o rybářských výjezdech a vycházky k vodě plánujeme. Pak ale vždy narážíme na realitu, která je od našeho plánování vzdálená.

Práce, rodina a jiné věci zabírají v rybářském životě mnoho času, proto většina z nás volí krátké jednodenní rybářské výpravy k vodě a v této době se snaží nedostatek času maximálně zúročit.

Současným trendem kaprařiny je lov trofejních kaprů. Napadá mě tedy, co je trofejní kapr. Kolik váží kilogramů? 10, 20, 30, nebo 40 kg? Každý si asi odpoví sám. Pro sebe volím to, že trofejní kapr je ten největší na dané vodě. Samozřejmě… Slovo největší je trochu zavádějící, ale pokud víme, že se na revíru loví kapři o hmotnosti 10-15 kg standardně, nelze je považovat za trofejní.

Panovalo počasí, že by psa nevyhnal. A vlastně ani rybáře. Byli jsme u vody téměř sami a já jsem se rozhodl na této výpravě místo pořádně rozkrmit. V předchozích dnech nám brali jen cejni a plotice, my jsme tu však kvůli kaprům!

Déšť, zima a chlad. Předpověď počasí tentokrát nelhala a polovina září nás přivítala nevlídným počasím. Týdenní dovolenou v chatičce na Slapech prožijeme celou v teplém oblečení včetně zimních gumovek.

Krmítková směs je nedílnou součástí výzbroje téměř všech rybářů, kteří svoje pruty odkládají do vidliček. Jedni jejich složení a barvě nevěnují ani minimální pozornost. Druzí jsou zase ochotni vést na toto téma bouřlivé diskuze. Pravda leží samozřejmě někde uprostřed.

Je známé, že nejlepší doba na kapry je brzy na jaře a na podzim. Bude to pravděpodobně teplotou vody. Ptám se, jaká by měla být ideální teplota na podzim na přelomu září a října? Dále chci zakrmovat místo u potopeného stromu o rozměrech asi 5x5 m a pokládat montáž těsně k překážce. Je vhodné takto zakrmovat a chytat kapry?Dále chci zakrmovat místo u potopeného stromu o rozměrech asi 5x5 m a pokládat montáž těsně k překážce. Je vhodné takto zakrmovat a chytat kapry?

České revíry jsou pod neustálým tlakem rybářů. To způsobuje, že ryby v nich jsou ostražité a člověku nedůvěřují. Ve videu můžete vidět, že tomu tak být nemusí a ryby se dají snadno ochočit.

Děda měl svou zaručenou metodu, jak s úspěchem navnadit. Dokonalou, tajnou, vymazlenou. A taky své místo na řece, kterému býval věrný. Do vody vždy několik dní před akcí padalo krmení. O jeho skladbě jsme věděli jen to, že je z rohlíků, kukuřičného šrotu a nějaké vůně. Byla to metoda Granada a trochu lezla do peněz. Těch děda jako důchodce moc neměl, zato měl povahu buldoka. Celý podzim sbíral po poli kukuřičné klasy, vozil je domů, sušil, loupal a šrotoval. Byl pilný jako včelička.