Kapr

Srbsko je nádherná země plná protikladů, jako jsou bohatství a chudoba, srdečnost a zášť, válka a mír… Než stačím pozdravit, už mám na stole druhou rakiji. „Radek može,“ ponouká mě s úsměvem pan domácí Vujo. „To naturičesko, ničevo industrialsko,“ přidává další argumenty pro systematické ničení mých jater.

Nedá mi, abych vám nenapsala, jak to vlastně bylo s loňským vánočním kaprem. Po prázdninách šel manžel na operaci s ramenem, takže chytání nepřipadalo v úvahu. Sice jsem to viděla na docela dlouhou dobu, ale manžel se hojil rychle a při první příležitosti se vydal na ryby.

Slovinsko. Malá země, která má co nabídnout. Rybáři zde najdou ráj v podobě metrových pstruhů, hlavatek, lipanů a obřích kaprů. Nerybáře může oslovit nedotčená příroda a místní výtečná kuchyně.

Zvláštních situací zažijeme na rybách spousty. A co teprve za volantem! Málo který příběh však překoná to, co se stalo Švédovy na dálnici.

Nedá mi to. Usedám k počítači, abych se s vámi podělil o četné zážitky z poslední výpravy za velkými kapry. Říkám-li velkými, mám na mysli ryby o hmotnosti nad 20 kg. Podobných exemplářů v našich revírech mnoho neplave. Proto za nimi se synem jezdíme do zahraničí.

Pochoutka k večernímu posezení u piva. Pečenáče jsou rychlé, snadné a opravdu dobré. Nejlepší jsou z kapra, ale nebojte se použít cejna nebo plotici. Kostí se nemusíte bát, kyselý nálev je všechny rozpustí.

Boloňka. Pro plavačkáře známý pojem. Jedná se o velmi dlouhý, jemný prut používaný převážně na plavanou. Výhodou je jeho akce, která dovoluje vylovení větších ryb i při použití velmi slabých vlasců. Nevýhodou může být jeho délka, která nám ztíží lov v zarostlých místech .

Teprve sedmnáctiletý Stanislav Blažek ukázal, že v rybařině na věku rozhodně nezáleží! Svým dvaatřicetikilovým kaprem pokořil všechny dosavadní tuzemské rekordy. Největší problém byl dostat kapra do lodě, přiznává šťastný lovec. Kapr byl uloven už v roce 2018, letos byl však uznán Muzeem rekordů a kuriozit za nejtěžšího chyceného kapra na svazové vodě.

Primitivní rybářská technika, při které nejsou použity háčky, může fungovat i dnes. Je třeba mít dobře namíchané těsto a hodně rychlí postřeh. Pak už si jen připravíte dírku a čekáte. Touto metodou se dají ulovit nejen kapři, ale také tilápie, kterou můžete vidět na konci videa.

Když během roku pozorujete chování ryb na jedné lokalitě, můžete dojít k zajímavým závěrům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel). Také si můžete povšimnout, že některé podměty, které by ryby dříve plašily, již na mnoha lokalitách neplatí. Je to například mluvení, občas i řev. Takto zvyklé ryby najdeme na lokalitách, kde se s člověkem setkávají pravidelně.

Kapři u hladiny se zdržují z několika důvodů. Rádi se vyhřívají za slunných dní a líně postávají v prohřáté horní vrstvě vody. Nejsou příliš aktivní a nabízené sousto v podobě kusu rohlíku, tvrdého chleba, nebo plovoucích pelet míjejí, jako by snad byli oslepení slunečním svitem. Když jsou ryby u hladiny, protože se jim nedostává kyslíku, je situace ještě horší. Kapři lapají po vzduchu, aby přežili. Žádná laskomina je nezajímá. Většinou pomůže vítr a zčeřená hladina.