Hofman

Sedím v křesílku a sleduju plamínek svíčky postavené na rybářském stolku. Celé odpoledne jsem vázal kaprové montáže a najednou je večer a tma. Od našeho příjezdu uplynulo více než čtyřiadvacet hodin, žádný kapr se zatím neozval. Přitom mají pod hladinou prostřený švédský stůl s vařeným partiklem, olejkou, peletami a masovými i ovocnými kuličkami boilie.

Bolen. Ryba, kterou snad nikdo neloví pro maso, ale pro sportovní požitek. Přesvědčit ho k záběru umí jen opravdu zkušení rybáři! Když jsem v šestnácti letech ulovil svého prvního, byl jsem už navždy ztracen a polapen tímto stříbrným šípem.

Bolen mně naprosto učaroval. Musel jsem pořád myslet na to, jak ignoroval všechny moje nástrahy a jako by se mi vysmíval, vždy mávl ocasem a odplul.

Stříbrné torpédo rozřízlo hladinu, voda stříká do všech stran a než si stihnu cokoliv uvědomit, ucítím silnou ránu do prutu. Zabral bolen. Bitva začíná.

I přes déšť a zimu jsme u vody vydrželi několik dní a odměnou nám bylo mnoho pěkných kaprů. Stále se však nepodařil žádný opravdu velký. Před námi je poslední noc a my do ní vkládáme veškeré naděje.

Počasí nám příliš nepřeje. První den je převážně ošklivo, prší a je zima. První odměnou je nám kapřík v délce 70 cm. Dostává svobodu a my se těšíme na další, větší ryby.

Čas prázdnin a dovolených je tady. Letní kladivo přichází, stejně jako vloni, ve znamení pohody a dobré nálady. Kromě výběru vtipů s prázdninovou tématikou přináším i malý dárek nejmladším rybářům, kteří si tuto rubriku oblíbili a posílají mi pozdravy i s fotografiemi svých úlovků. Často jde o první chycenou rybu v životě, která nastartuje kariéru budoucího rybáře a vůbec nevadí, že jde o pouhou pidirybu.

Ranní opar stoupá nad hladinu a já pomalu usínám. Zprvu se spánku bráním. Ještě stále věřím, že kapr zabere. Únava z nekonečného čekání ale nakonec zvítězí a moje tělo znehybní. Před očima stále vidím vodní prérii, ale už to není ta skutečná. Kdesi v mojí mysli vyplouvají na povrch myšlenky, které tvoří scénář pro lidské snění.

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ praví klasik v podání Rudolfa Hrušínského ve filmu Rozmarné léto. Výrok byl vyřčen z důvodu dlouhotrvajícího deštivého počasí.

Milí čtenáři a příznivci Petrova cechu!Už tradičně přinášíme letní tuplovanou dávku kresleného humoru, protože dobrá nálada k prázdninám a dovoleným neodmyslitelně patří.

Zkušení kapraři tvrdí, že kapři mají velmi dobře vyvinutý čich a dokážou rozpoznat podezřelé pachy. Smůlu může mít například silný kuřák, který zanechává na nástraze nikotinovou stopu.

Jak lákavé a svůdné dokáží být labské hlubiny, které zahalují šupinaté klenoty rouškou tajemství! Bezmocnost a touha po poznání mi nedá spát. Netrpělivě počítám dny, které mě dělí od další výpravy. Nakonec se dočkám a stojím na břehu milované řeky. Labe je voda mého dětství, možná právě proto mě neustále přitahuje.

V květnu je rybářská sezona v plném proudu. Ryby vyjíždějí s oblibou do mělčin, kde je voda nejteplejší a hledají něco na zub. Berou všechny druhy ryb, včetně štik, které jsou však ve většině našich revírů hájené. Mnoho rybářů proto vyráží za zubatými kráskami do Skandinávie, kde je lov povolený celoročně. Štiky jsou tou dobou již vytřené. A pokud přijedeme ve chvíli, než se rozjedou na volnou vodu, zažijeme zcela jistě rybářské orgie.