Klasická monofilní vlákna a jejich vlastnosti už jsme vám představili, takže nezbývá než se trochu zblízka podívat na jejich mladší příbuzné. Před nějakými třiceti lety je v Čechách ještě téměř nikdo neznal.

Když se řekne feeder, osobně si zpravidla představím, že hlavní lovenou rybou bude cejn, plotice, kapr či jiná drobotina. Jenže feeder je velmi univerzální a lze ho efektivně použít i k lovu dravců. Ať je to candát, štika či okoun. Dokonce jsem viděl i úlovky menších sumců, ale ty byly spíše dílem náhody.

Když během roku delší dobu pozorujete chování ryb ve shodném místě vodního prostředí, někdy k překvapujícím poznatkům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel).

Není pochyb o tom, že se naše vody mění. A spolu s nimi se mění i rybáři. V nedávné minulosti byl typickým představitelem Petrova cechu rybář sedící na stoličce u dvou prutů nahozených na položenou, zádumčivě sledující svá čihátka, jestli se některé z nich hne.

Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) je druhem, který znají snad všichni rybáři. Ovšem jeho popularita není zrovna pozitivní. Znám je převážně pro své přemnožení a vytlačování původních druhů. Celkově tak má na naši ichtyofaunu neblahý vliv.

Předseda ČRS Karel Mach na Republikovém sněmu zhodnotil činnost Českého rybářského svazu v období mezi sněmy, které bylo tentokrát nestandardně dlouhé – tříleté.

V říjnu začnou řady rybářů na březích revírů pozvolna řídnout. Důvod je zřejmý: stále chladnější počasí, které už tolik nepřeje sedavým způsobům rybolovu. Ti, kteří vytrvají a obětují pohodlí, se však stále mohou dočkat nádherných úlovků. Nehledě na to, že chytání ryb v podzimní přírodě, plné úchvatných barev a průzračného, svěžího vzduchu, je zážitkem samo o sobě.

Bolen dravý (Aspius aspius) je naší původní rybou, která se však vyskytuje spíše lokálně a má řadu zajímavostí. Jde o tzv. reofilní druh, což znamená, že jde o rybu říční. Stojaté vody jí tedy příliš nevyhovují a v rybničních soustavách se s ním tak setkáváme jen velmi vzácně. Výborně se ale bolenům daří v údolních nádržích. Zde je totiž voda kvalitnější i částečně průtočná. ÚN dále poskytují mohutnou rozlohu a téměř neomezenou potravní základnu.

Když jsem před zhruba pěti lety prvně navázal háček přímo na vlasec, na něj napíchl smačka a celou sestavu zakončenou olůvkem dvacítkou poslal mezi potopenou suť, ve větší úspěch jsem nevěřil. Domníval jsem se, že dravec vzhledem k napnutému návazci nebude mít dost prostoru (a ani času) nástrahu pozřít dostatečně hluboko. Další jasné nevýhody jsem viděl v jakési neohrabanosti a svázanosti celé sestavy.

Když se mě lidé ptají, které tři měsíce rybářského roku mám nejraději, odpovídám bez zaváhání: „Čtvrtletí, které začíná srpnem.“ V srpnu máme poslední příležitost pokusit se o úlovek většího úhoře či potočáka. Nádherné chvíle u tekoucích vod můžeme zažít při chytání tloušťů na ovoce.