Chov ryb

Přinášíme další příběh pstruha obecného z pražských potoků. Tentokrát si můžete přečíst, kterak se dostaly inkubační schránky s jikrami „potočáka“ na dno Vlkánčického potoka.

Dnešní téma je zaměřené pro chovatele ryb. Pokusné odlovy, také lovy na zkoušku, po rybářsku pruby, se na chovných rybnících realizují s cílem posoudit přírůstek, výživný a zdravotní stav plůdku, násad a lehčích tržních ryb. Provádí se většinou dvakrát ve vegetačním období, u plůdku častěji.

Jihočeský územní svaz pokračuje i v letošním roce s inkubací jiker pstruha obecného přímo v rybářských revírech za pomoci plovoucích inkubátorů. Pojďme se společně podívat, jak se dílo daří.

Pstruh duhový, původně rozšířený v západní části Severní Ameriky, ale i v řekách Kamčatky, byl postupně od roku 1874 introdukován na všechny kontinenty, s výjimkou Antarktidy.

Karasům obecným, kteří byli před rokem vysazení v retenční nádrži čistírny technologických vod Elektrárny Ledvice Skupiny ČEZ, se daří dobře. Ukázal to první kontrolní odlov. Příští rok na jaře by zde mohl proběhnout první výtěr. Uvedla to Skupina ČEZ v tiskové zprávě.

Postup, při kterém se váčkový plůdek štiky obecné vysazoval (stále vysazuje) přímo do výtažníků nebo hlavních rybníků je možné z dnešního pohledu považovat za sice nenáročný, ale málo efektivní. Při této víceméně zastaralé variantě chovu nelze eliminovat značné ztráty zejména v rané fázi vývoje plůdku po vysazení, mimo jiné z důvodu kanibalizmu.

Sádkování slouží k přechování ryb od výlovu do jejich prodeje. Hlavní sezona na sádkách je v období od podzimních výlovů do Vánoc. Sádky slouží také jako manipulační nádrže v průběhu celého roku.

Naši předkové to neměli v chovu ryb právě lehké. A jak už to bývá, vlivem doby se toho mnoho změnilo. Dnes máme léky a postupy pro mnohé nemoci a nedostatky, které v minulosti devastovaly celé rybí populace a mnoho chovatelů ryb od řemesla odradily. Je však cesta umělých léků správná?

Lín obecný (Tinca tinca) je původním druhem české ichtyofauny a není pochyb o tom, že má v našich vodách své stálé místo. Jde o druh, který byl dokonce (podle historických záznamů) první rybou přisazovanou ke kaprovi obecnému. Jde tak o druhou nejdéle chovanou rybu na našem území.

Na Střední rybářské škole ve Vodňanech se mi naskytla možnost získat zkušenosti s chovem ryb v menší recirkulaci. Jde o moderní chov ryb v nádržích s uzavřeným okruhem vody.

Mnoho lidí chápe kapra obecného (Cyprinus carpio) jako divoké zvíře, které žije ve vodách a stará se prakticky samo o sebe. Jak vzdálené pravdě to je! Kapr je totiž standardním hospodářským zvířetem, které má své linie, plemena a přesná pravidla chovu.

Chovné rybníky v Karlovarském kraji opět plundrují hejna hladových kormoránů, volavek a dalších ptáků. Region leží v přirozeném koridoru, kudy ptáci míří na zimoviště a zpět.

Akvaponie je metoda produkce potravin, která spojuje akvakulturu (chov ryb) s hydroponií (pěstování rostlin bez půdy). Využívá jejich symbiózy a s pomocí bakterií dosahuje maximálního využití vstupů. Výsledkem jsou zdravé a chutné ryby a čerstvá zelenina po celý rok.

S termínem akvaponie se dříve nebo později setká každý. Tento teprve nedávno vytvořený výraz vznikl propojením slov „akvakultura“ a „hydroponie“. Jde totiž o integrovaný biologický systém, kombinující chov ryb s pěstováním vyšších rostlin. Nejčastěji zeleniny, květin či bylinek. O akvaponii se mluví především ve spojitosti s recirkulační rybochovnou technologií, kde přispívá k ekonomickému zefektivnění provozu těchto uzavřených systémů.