V tomto a v několika následujících článcích se budeme zabývat rybími smysly, které jsou u ryb velmi dobře vyvinuty a vyznačují se selektivností (výběrovostí). To znamená, že jsou speciálně přizpůsobeny na přijímání různých fyzikálních a chemických podnětů z vnějšího prostředí.
Při hodnocení aktuálního zdravotního a kondičního stavu bývají u ryb posuzovány čtyři základní reflexy. Jedná se o reflexy únikový, obranný, ocasní a oční. Všechny reflexy jsou nepodmíněné, tedy vrozené.
Živí se všichni jedinci v populaci jednoho rybího druhu stejně, nebo zde existuje výrazná individualita? Na tuto otázku jsme se s kolegy z Biologického centra Akademie věd zaměřili a výsledky rozhodně nejsou nezajímavé.
Rozmanité tvary těla ryb jsou dány jejich dlouhou adaptací na rozdílné podmínky prostředí, v nichž různé skupiny rybích druhů žijí, a také na strategii potravního chování nebo vyhledávání úkrytů.
V první řadě je třeba zmínit, že nejde o pití v pravém slova smyslu. Zdálo by se pravděpodobné, že ryby, které žijí celý život ve vodě, budou s potravou přijímat podstatné množství vody. Ano, je to tak, ovšem platí to jen u ryb mořských. Jak to funguje u ryb sladkovodních?
