Švédská 120cm královna na ultralehkou vláčku! Měřili jsme ji raději ve vodě

Text: Vojtěch Kořen, foto: autor

Když jsme se zastavili před jedním z rybářských obchodů, na obrovské wobblery jsme hleděli s nedůvěrou. Tohle má přilákat štiky? Spíš tresky v moři. Balzové a plastové rybky o velikosti 25 cm + působily spíše jako suvenýry než reálné nástrahy. Později jsme ale procitli.

Seznámení s vodou

První den po seznámení s mapou a s radami od majitele chat jsme vyrazili, nejprve pěšky, k nejbližší peřeji. Právě zmiňované rady se později ukázaly jako skvělé. Po mnoha marných náhozech do krásných vracáků za balvany a do hlubokých temných tůní jsme začali uvažovat o tom, že možná nebudou brát. Kromě malého okounka jsme nikdo neměl ani ťuknutí. Po hodině marného nahazovaní a vystřídání mnoha nástrah jsem do krabičky sáhl pro křiklavě žlutého wobblera v délce 22 cm. Kdysi jsem ho dostal tak trochu ze srandy, pod stromeček od maminky.

„Když už nic nechytíme, třeba něco vyplašíme a díky tomu i uvidíme,“ povídám. S těmito slovy jsem nahodil k balvanu na konci tůně a začal pomalu přitahovat. Tu plastovou svítící obludu jsem pod vodou zřetelně viděl na nějakých třicet metrů. Po několika otočeních kličkou jsem pochopil, že jsem nebyl jediný. Ze stínu za balvanem se odlepil dlouhý stín a zářivý wobbler zmizel v tlamě naší první štiky. Nebyla nějak zvláště obrovská, ale i těch 68 cm nás potěšilo.

Tomáš s Jitkou ihned přezbrojili na větší nástrahy… A co vám mám říkat, nastala mela. Během následujících tří hodin jsme chytili snad 30 štik v délce od 60 do 80 cm. Všechny byly neuvěřitelně bojovné, silné a nesmlouvavě agresivní. Okouny jsme přestali počítat někde u čísla 50, kapitální ale nebyli. Jitce se jeden větší setřásl u břehu, ale jinak nic. Největším překvapením byl 58 cm dlouhý vypasený jesen, chycený na gumovou imitaci okouna velikosti 12 cm. První den dopadl na jedničku.

Centimetry a metry

Během následujících dnů se naše rybářské zážitky prohlubovaly. Ani jeden z nás se doma na štiky nespecializuje. Našimi vysněnými rybami jsou okouni nad 35 cm. Ti švédští nám nejvíce zabírali na šedobílé a šedožluté rippery v délce 10–14 cm.

Jejich dráždění podél pásů vodních rostlin bylo nádherně zábavné. Když se nám na lehké načiní (používali jsme převážně vlasce o síle 0,15) pověsila štika nad sedmdesát čísel, bylo o rodeo postaráno. Při jednom z takových „pumpování“ okounů se Jitce zastavila nástraha v hloubce a ona jen trochu otráveně řekla: „Další vázka“. Po krátkém potrhávání se však ode dna odlepil obrovský stín.

Štika, možná překvapením, zpočátku nekladla žádný velký odpor, jen klidně popojížděla kolem lodi a my věděli, že s 15g proutkem, patnáctkou vlascem a mikrotwisterem, byť krásně zaseknutým na kraji horní čelisti, si toho moc dovolovat nemůžeme.

Po pětadvacetiminutovém přetahování se štika nechala přitáhnout k boku lodi. Rychle jsem přistrčil metr k hladině nad klidně oddechující tělo obrovské ryby a užasle zahlásil: „Rovných 120!“ Podběrák nemělo ani smysl vytahovat a tak, když štika náhle mávla obrovskou ocasní ploutví a vlasec přetrhla, jakoby nám říkala: „Hotovo, už můžu plavat.“ V podstatě jsme si oddechli, že to tak dopadlo. Ten den jsme šli spát opravdu plní zážitků.

Vybíráme menší ryby!

Snad největší počet úlovků jsme zaznamenali poslední den pobytu, v těsné blízkosti kotviště mezi peřejemi. Chytili jsme 15 jesenů, kteří měřili od 49 do 62 cm. Zapsali jsme si 48 okounů od 32 do 43 cm (menší jsem nepočítal) a 17 štik od 47 do 77 cm.

K těm velkým, které jsme viděli mezi stonky podvodních rostlin, jsme ani nenahazovali. Naše vybavení bylo zaměřené primárně na okouny. K muškaření jsem se za celý týden ani neodhodlal. Za nejúspěšnější nástrahy lze považovat již zmíněné rippery a potom středně potápivé wobblery v imitaci pstruha a okouna o velikosti 12–18 cm. V okamžiku použití nástrahy nad 20 cm naše vybavení na okouny odolávat velkým štikám zkrátka nestačilo.

Lesjön – revír pro rybáře, turisty i vodáky

Švédové si potrpí na kvalitu a naše ubytování bylo skvělé. Televizi bychom určitě oželeli, ale byla tam. I sauna přímo v chatě! Z pohledu rybáře, který si chce užít nádherných soubojů s rybami v opravdu skvělé kondici, mohu dát tomuto revíru deset hvězdiček z deseti. Celá oblast nabízela úžasné možnosti jak pro rybaření, tak pro turistiku, a nejen tu pěší. Především v peřejích jsem často litoval, že nemám kajak. Snad příště.