Text: Jozef Májsky foto: autor
Podle literatury by měl tento bentopelagický druh obývat pouze proudné úseky podhorských toků s tvrdým dnem, výjimečně se nevyhýbá ani stojatým vodám se studenější vodou ve vyšších polohách.
Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že ouklejka žije i v menších nížinných říčkách a potocích, které mají dno hlinitojílovité, dokonce místy až bahnité. Je pak zajímavé, že kromě úplně běžných druhů ryb (plotice, hrouzci apod.) s ní zde žije třeba hořavka duhová, zatímco v podhorských tocích jí dělají společnost kromě lipana nebo parmy i střevle potoční a vranka obecná.
Domnívám se, že rozhodujícím faktorem, který jí umožňuje žít v relativně rozdílných typech vod, je obsah rozpuštěného kyslíku. K jeho sníženému obsahu ve vodě je méně citlivá než pstruh.
Nížinné toky, ve kterých jsem zaznamenal poměrně bohaté populace ouklejky, měly hladinu téměř na sto procent zastíněnou břehovými porosty, takže se v nich voda nadměrně neprohřívala ani v létě.
Je ale pravda, že i když se nejedná o druh známý delšími migracemi, přece jenom v jarním období, v květnu a červnu, ouklejka zřejmě musí v nížinných tocích podniknout alespoň krátkou protiproudovou migraci na místa s tvrdším dnem, kde proběhne tření. Nebo že by existovaly „nížinné“ populace ouklejky, které by k výtěru nepotřebovaly tvrdé štěrkové nebo písčité dno?
Další otazník v případě tohoto druhu visí nad rozdílnou početností této rybky v řekách jednotlivých úmoří zasahujících na území ČR. Ichtyologům nejsou stále jasné důvody, proč je tento druh relativně běžný v povodí Moravy a Odry, zatímco v povodí Labe a Vltavy se počet lokalit s jejím výskytem oproti minulosti výrazně snížil.
I když je třeba přiznat, že zřejmě i v minulosti směrem od východu na západ byly populace ouklejky méně početné. Již tradičně je jako příčina úbytku tohoto, ale i dalších proudomilných druhů ryb, uváděno zhoršení kvality vody a zvýšené zabahnění toků.
Mnoho poddruhů
Protože na některých lokalitách se čistota vody nezměnila, hledaly se i jiné příčiny tohoto stavu a ichtyologové dospěli k závěru, že se na něm mohly podílet vysoké stavy vysazených pstruhů. Nelze se potom divit tomu, že v rámci zvláště chráněných druhů je ouklejka pruhovaná řazena do kategorie silně ohrožený druh (Vyhl. 395/1992 Sb.) i když v Červeném seznamu je její „ohroženost“ specifikována podle úmoří: Severní moře – kriticky ohrožený, Baltické moře – ohrožený a Černé moře – zranitelný.
Možná by si někdo řekl, že kromě antropogenních vlivů by se na tomto stavu mohla podílet různá genetická výbava dílčích, někdy dlouhodobě izolovaných populací. Jak ale zjistili ichtyologové z Ústavu obratlovců AV ČR v Brně, tak genetická podobnost relativně izolovaných populací ouklejky pruhované v ČR je až překvapivě velká.
Přesto by ale nebylo vhodné při repatriaci nebo snaze posílit populace ouklejky v některých recipientech smíchávat tento druh z řek patřících k různým úmořím. Předběžné výsledky molekulární studie ale naznačují, že ryby z balkánských vod, Krymu nebo Kavkazu budou s velikou pravděpodobností patřit jiným druhům z rodu Alburnoides.
Podle literatury je totiž ouklejka pruhovaná rozšířená od západní Evropy až po Kavkaz a ichtyologové zatím vymezili v rámci tohoto široce pojatého druhu jenom několik poddruhů. Nejčastěji jsou uváděny tyto: A. bipunctatus tzanevi (Kamča, Veleka, Rezova ve východním Bulharsku), A. bipunctatus strymonicus (Marica, Mesta, Struma – jižní Balkán), A. bipunctatus ohridanus (Ochridské a Skadarské jezero, horní tok Driny), A. bipunctatus rossicus (Dněstr, Dněpr, Bug, Don, Volga, Kama) a A. bipunctatus fasciatus (Krym až západní Zakaukazsko).
Z uvedeného vyplývá, že pro ochranu ouklejky pruhované má sice význam i její legislativní ochrana, pro posilnění a ochranu její populace bude ale rozhodující to, aby se dále nenarušoval přirozený charakter menších podhorských říček a potoků, včetně likvidace jejich břehových porostů, aby nedocházelo k jejich zabahňování v důsledku výstavby příčních staveb na tocích a snižování obsahu kyslíku ve vodě.
Všechny nevhodné regulace toků, především budování neprůchodných příčných staveb na nich, přispívají k fragmentaci recipientů a následně populace ouklejky pruhované ohrožují.
Diskuze k článku (0)