Časopis Rybářství odebírám od dob, kdy jsem česky neuměl ani mňauknout, hafnout či kváknout. Tenkrát jsem koukal jen na obrázky a obdivoval megaúlovky všech ostatních.
Text: Šon Chung, foto: autor
Prolistoval jsem stránky časopisu a většinou jsem v myšlenkách skončil u toho, že bych chtěl chytit alespoň jednu rybu, která by měla přes 70 cm. A je mi jedno jakou.
Začátky v České republice byly těžké. Neměl jsem od nikoho žádné rady, protože moji rodiče celé dny pracovali a sestra nerybařila. Se svými rybařícími kamarády Čechy jsem se dorozumíval jen rukama a nohama. Možná nebudete ani věřit, ale trvalo mi dva roky než jsem svou vysněnou první sedmdesátku chytil.
Z Vietnamu jsem znal jen bambus, husí brk a ohnutý špendlík, a tak nikdy by mě nenapadlo, že někdy budu psát do „tap-či-kouká“. A co se nestalo, odteď vám budu psát rybářské zážitky svou vietnamskou češtinou do irybarstvi.cz.
A už se na to moc těším. 🙂
Diskuze k článku (0)