Krym nepatří mezi nejnavštěvovanější destinace. Naopak, u spousty lidí tento název vyvolá strach a nejistotu. Možná i proto není o tuto lokalitu mezi Čechy velký zájem. Tento stav však vychází spíše z neznalosti. Krymský poloostrov má rybářům rozhodně co nabídnout. V posledním čísle tohoto seriálu se podíváme do úkrytů v podmořských skalách a na prazvláštní živočichy, kteří zde žijí.

Text: Oleg Jeremin, foto: autor, pixabay.com

Mnozí rybáři ani netuší, kolik rybích druhů žije mezi obrovskými balvany u výběžků skal, obklopujících divoké pláže. Osobně jsem v dětství často rybařil právě tam a nejednou se na mém háčku ocitly ryby, které jsem ani nedokázal pojmenovat.

Jistou nevýhodou těchto úseků je velmi členitý terén, vhodný spíše pro milovníky adrenalinových sportů. Škála rybích druhů je tu však opravdu pestrá! Dají se zde ulovit sobaki, trochu připomínající zjevem a dravostí malou murénu, nebo pestré zelenušky, které dokáží neuvěřitelně rychle sundat nástrahu z háčku. Dále mořský mník a mořský ježdík, který vypadá jako netvor už pro své jedovaté ostny na zádech, řitních ploutvích a skřelích. Od svého sladkovodního příbuzného se liší mimo jiné pravidelným svlékáním kůže. Obnova kůže probíhá podobně jakou hadů.

Způsob lovu je v tomto případě opravdu jednoduchý. Celá udice se skládá z cívky s vlascem o průměru 0,3 až 0,4 mm, z poměrně velikého háčku s dlouhým ramínkem a olůvka. Celá tato soustava se spouští mezi kameny do podvodních jeskyněk, kde ryby a krabi čekají na kořist.

Co se týče krabů, tak právě oni často zatáhnou háček někam pod kámen, takže nezbývá nic jiného, než vlasec přetrhnout nebo se na vlastní nebezpečí pokusit vyprostit háček rukou. Poslední varianta není rozumná, protože neopatrný prst může směrovat přímo do rozevřených krabích klepet nebo na ostrý hrot mušle.

Absolutně bezkonkurenční nástrahou je maso slávek. V posledních letech je poněkud problematické tyto mušle najít, i když ještě před 15 lety byly na každém kameni. Důvod je prostý, slávky jsou hlavní potravou dravých rapanů.

Rapani jsou měkkýši, kteří se do Černého moře dostali ze Středozemního moře v 70. letech. Našli zde vhodné prostředí k životu, ovšem na úkor původních druhů mušlí. Ulity rapanů jsou dnes vzhledem ke své velikosti a zajímavému tvaru žádaným suvenýrem a možná ne úplně právem symbolem místního podmořského života.

Mé vyprávění o pobřežním rybolovu by nebylo úplné, kdybych se nezmínil o smuze, jednou z nejcennějších ryb na Krymu. Potkáme zde smuhu tmavou a světlou. Obě ryby mají podlouhlé tělo s malým hrbem v přední třetině za hlavou. Tmavá smuha sice nedosahuje velikosti jako světlá (největší doposud chycená tmavá smuha vážila jen 4 kg, kdežto světlá celých 32 kg), ale vyskytuje se mnohem častěji. Tyto ryby se loví většinou v noci na malou rybku, krevetu nebo mořského červa, ze vzdálenosti 50-60 metrů od skalnatého břehu. Svou bojovností se dá srovnat s kaprem stejné velikosti.