Krym nepatří mezi Čechy nejnavštěvovanější destinace. Naopak, u spousty lidí tento název vyvolá strach a nejistotu. Možná i proto, není o tuto destinaci mezi Čechy velký zájem. Tento stav však vychází spíše z neznalosti než ze skutečnosti. Krymský poloostrov má rybářům rozhodně co nabídnout. Dnes se podíváme na lov hlaváčů.

Text: Oleg Jeremin

Ryby se na Krymu chytají již od března. Po zimních bouřích, když jarní teplé sluneční paprsky trochu prohřejí vodu, začíná lov hlaváčů. V Černém moři se vyskytuje několik druhu těchto ryb, nicméně nejrozšířenější jsou hlaváč říční (Gobius fluviatilis) a hlaváč žabohlavý (Mesogobius batrachocephalus).

Blízkým příbuzným krymských hlaváčů je hlaváč černoústý, foto: David Štrunc

Při lovu těchto ryb (připomínajících vranku obecnou) se obyčejně používají velmi jednoduché montáže s těžkým, někdy i 100g olovem a několika většími háčky s delším ramínkem na návazcích.

Jako nástraha bodují především kousky ryb, ale chytá se i na drůbeží maso a vnitřnosti různých mušlí. Poněkud neobvyklou nástrahou je vaječný bílek uvařený v lehce osolené vodě. Nejlépe se tyto ryby cítí na kamenitě-písčitém dně a to již od hloubky pouhého jednoho metru, ovšem za podmínky, že nejsou příliš silné vlny.

Rybáři se soustřeďují kolem přístavních hrází a vlnolamů, protože právě tam hlaváči najdou nejvíce přirozené potravy. Hlaváči nepřesahuji délku 30-40 cm, převážně se loví ale menší jedinci. Chuťově mají vynikající maso.