Stříkouni se nejvíce zdržují těsně pod hladinou, kde stříhnou na kořist. Foto: Jozef Májský
PoznáváníZpůsobů, jak si ryby dokáží opatřit potravu, je nepřeberné množství. Mezi nejzajímavější určitě patří sestřelování drobných živočichů sedících nad vodní hladinou kapkami vody. Ten používají ryby z čeledi stříkounovití (Toxotidae).
text: Jozef Májský
Z šesti druhů stříkounů, je nejznámější stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix), který obývá mořské, brakické i sladké pobřežní vody od Indie přes Indonésii, až po Austrálii, Filipíny a Polynésii.
V průběhu fylogenese došlo k speciální úpravě horního patra a jazyka. Patro těchto 25–30 cm velkých ryb je vybaveno žlábkem, který dokáží zespodu přikrýt jazykem, čímž vznikne štěrbina o průměru zlomku milimetru. Prudkým zavřením žaberních víček a s pomocí jazyka jako pístu pak ryby dokáží vystřelovat kapky vody nad vodní hladinu do vzdálenosti 1,5–2 metru!
Tenký konec jazyka je jakousi záklopkou uzavírající či otevírající žlábek, takže rozhoduje o frekvenci „výstřelů“. „Plivat“ vodu se učí už 2–3 cm dlouhá mláďata, která vystříknou drobné kapky sotva na vzdálenost 10 cm, ale cíl zasáhnou jen zřídka. Nevylíhla se totiž se schopností kompenzovat refrakci – lom světla při přechodu mezi vzduchem a vodou.
Tuto dovednost získají až praxí, ale ne každý jedinec je stejně dobrým střelcem. Ti nejlepší pak bez problémů sestřelují pavouky a různý hmyz sedící až 2 m vysoko na listech pobřežní vegetace. Často na jeden objekt míří i několik ryb z houfu, což zvyšuje šanci na její sestřelení.
Pozorování ukázala, že nelze přesně odhadnout, kde kořist po zásahu salvou kapek dopadne, proto ji ne vždy polapí úspěšný střelec. Někdy, když sedí kořist nízko na listu, zvolí stříkač jinou taktiku, kterou používají i některé další druhy ryb. Jednoduše vyskočí nad hladinu a kořist uchopí do ozubených čelistí.
Při obou způsobech lovu této u hladiny žijící rybě pomáhají při orientaci velké oči, které jsou nasměrovány dopředu, což jí ulehčuje lépe odhadnout vzdálenost. Nikoho asi nepřekvapí, že na některých ostrovech Indonésie se stříkouni záměrně chovají v akváriích a vždy se zde najde dostatek obecenstva, které napjatě sleduje střelecké výkony těchto zajímavých ryb, které míří na předložené šváby či cvrčky.