Při honbě za rybími druhy jsou jeseteři výbornou cílovou skupinou. Pokud navštívíme správnou vodu, můžeme ulovit hned několik druhů najednou. Ještě před nějakými dvaceti lety byli jeseteři v našich vodách naprostou kuriozitou. Díky umělému chovu a vysazování do privátních vod můžeme jesetera jadranského (Acipenser naccarii) chytit jen kousek od domova.
text: Zdeněk Hofman
Ryba z čeledi jeseterovitých se přirozeně vyskytuje v Jaderském moři a jeho přítocích v Albánii, Řecku, Itálii, Černé Hoře, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Slovinsku.
Jeseter jadranský žije v řekách i moři. Jedna přirozeně se rozmnožující populace údajně žije okolo soutoku řek Ticino a Po v Itálii. Další taková přežívala i v Albánii, avšak již dlouho nebyla pozorována a je možné, že vyhynula. Typickým životním prostředím těchto ryb jsou velké hluboké řeky proudící do Jaderského moře. V moři žije v lagunách v ústí řek v místech s bahnitým a písečným dnem v hloubce 10 až 40 metrů.
Jak jesetera jadranského poznáme
Stejně jako ostatní jeseterovité ryby má jeseter jadranský protáhlé, částečně chrupavkovité tělo, holou kůži a podélnou řadu kostnatých štítků. Shora zkostnatělý rypec je jen středně dlouhý, tvoří sotva třetinu celkové délky hlavy, vpředu je zaoblený nebo tupě kuželovitý. Poměrně dlouhé vousky jsou hladké, na průřezu kruhové a umístěné blíže ke špičce rypce než k ústům. Je velmi podobný jeseteru velkému, který se taktéž vyskytuje v Jaderském moři. Má však kratší a podsaditý rypec, tmavší hřbet a větší ústa.
Jak roste a žije
Jeseter jadranský dorůstá délky až 2 m a hmotnosti 40 kg. Roste pomalu, ale je dlouhověký. Na jaře dospělí jedinci migrují proti proudu řek až k jejich hornímu toku, kde od dubna do června kladou jikry v hluboké a okysličené vodě na štěrkové dno v hloubce 2 až10 metrů.
Živí se hlavně měkkýši, kraby, larvami vodního hmyzu, rybkami žijícími ve spodní vrstvě vodního sloupce, bentosem (živou potravou dna) atd. V přírodních podmínkách přijímají jeseteři potravu tak, že výsuvnými ústy nasávají horní vrstvu povrchu dna; drobné živočichy žijící v této vrstvě pozřou a nevyužitelný zbytek vyplivnou.
Jeseteři v ohrožení
Prakticky všechny druhy jeseterů patří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým druhům. Největší díl viny má na kontě civilizace a ziskuchtivost. Nadměrný lov z touhy po vzácném kaviáru zdecimoval stavy jeseterů v přirozených lokalitách. Dalším hřebíčkem do rakve bylo budování přehrad a jezů zabraňujících migraci. Negativně se na životě jeseterů podepsalo i průmyslové a zemědělské znečištění vodních toků.
V povodí Labe se vyskytoval jeseter velký vytahující z moře. Ještě počátkem 20. století se jeseteři lovili v Děčíně, Ústí nad Labem a Litoměřicích. Poslední pozorování pochází z roku 1933, kdy byl jeseter spatřen pod hrází dokončovaného Střekovského zdymadla. Hned několik druhů jeseterů vytahovalo do dolního toku Moravy a Dyje. Patřil mezi ně jeseter ruský a dokonce i vyza velká. Jesetera malého zde můžeme ulovit dodnes.
Jeseter jadranský je druhem nepůvodním. Díky umělému vysazování se s ním můžeme v našich vodách potkat a dokonce ho ulovit. Zkuste to taky, za nevšední setkání se starobylou rybou to určitě stojí. Tak ať berou!
Diskuze k článku (0)