Jako kluk jsem hltal příběhy o lovu obrovských jeseterů na Dunaji a dalších veletocích. Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, že budu jesetery lovit taky.
text: Zdeněk Hofman
Po roce 2000 se však do našich privátních vod začali jeseteři uměle vysazovat. Nejčastěji jeseter ruský, sibiřský a mnoho neurčitelných kříženců. Prvního jesetera křížence jsem ulovil v roce 2010. Jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) patřil a dodnes patří k poměrně vzácným úlovkům i na soukromých vodách. Vloni v září se na mě štěstí konečně usmálo a nejkrásnější druh jesetera mi zabral.
Odkud připlaval
Jeseter hvězdnatý je druh, který se u nás v minulosti vyskytoval velmi ojediněle na dolním toku řeky Moravy, kam pronikal z Dunaje. Dnes už nemá šanci na naše území doplavat. Cestu do horního toku Dunaje zastavila jeseterům v roce 1972 přehrada Železná vrata v Rumunsku.
Jeho domovinou je Černé, Azovské, Kaspické a Egejské moře a velké řeky, které se do těchto moří vlévají. Vzácně se vyskytuje v Jaderském moři. V současnosti je stejně jako ostatní druhy jeseterů stále vzácnější. V mnoha místech byl vyhuben kvůli nadměrnému rybolovu. U nás se jeseteři uměle chovají např. v Mydlovarech u Českých Budějovic.
Rozlišovací znaky
Jeseter hvězdnatý je nezaměnitelná ryba. Jde o větší, velmi štíhlý druh jesetera s extrémně dlouhým rypcem. Už pouhý tento znak ho zřetelně odlišuje od ostatních jeseterů natolik, že s jeho určením nemohou být potíže.
Dalším rozpoznávacím znakem jsou čtyři krátké neobarvené vousky visící dolů. Ústa jsou umístěna na spodku hlavy a mají trubicovitý tvar. Kostěné štítky na hřbetě i bocích jsou velké a jejich světlé zbarvení kontrastuje s tmavou barvou boků. Díky tvaru štítků připomínajících hvězdu si vysloužil druhové jméno hvězdnatý. Žije u dna v menších hejnech nebo i samostatně. V noci může stoupat k hladině.
Stáří a růst
Jeseteři dokáží migrovat stovky kilometrů, nejdelší tahy souvisejí s výtěrem, který probíhá v proudných partiích řeky s kamenitým nebo štěrkovým dnem, při teplotě vody 17–23 °C. Samice naklade 20 000–360 000 jiker a vylíhlý plůdek postupně splouvá do moře. Pohlavní dospělosti dosahuje v 7. až 9. roce.
Jeseter hvězdnatý se může dožít i více než třiceti let. Průměrná velikost se pohybuje v rozmezí 100 až 160 cm o hmotnosti 5 až 20 kg. Větší ryby můžeme právem považovat za kapitální. V přirozeném prostředí dorůstají 200 až 220 cm o hmotností 40 až 60 kg. Stejně jako u dalších druhů jsou jikry jesetera hvězdnatého velmi ceněny pro výrobu kaviáru. Díky této pochoutce patří jeseteři k nejohroženějším živočichům naší planety.
Sportovní rybolov
Jeseteři se živí převážně živočišnou potravou, kterou hledají na dně, případně ve spodní části vodního sloupce. Ve sportovních revírech bere výborně na boilie a pelety s masovou příchutí. Miluje sýr, žížaly, krevety a rybí maso. Zabere na červy, ale klidně i vařenou kukuřici. Díky všežravosti si jeseteři vysloužili přezdívku vodní slepice. Jeseteři jsou hodně žraví a ostatní ryby z krmných míst vytlačují.
Vhodné vybavení je stejné jako při lovu kaprů. Velkou výhodou z hlediska sportovního rybolovu je celoroční apetit. Jesetery můžeme s úspěchem lovit během nejchladnějších měsíců, třeba i na dírkách. Lov velkého jesetera pod ledem přináší nezapomenutelné zážitky, a pokud zabere jeseter hvězdnatý, bude radost dvojnásobná. Patří totiž k nejkrásnějším jeseterům na celém světě. A to už stojí za to. Tak, ať berou!
Krásná ryba