Jeseteři spadají do starobylé skupiny ryb a jejich lov je velmi lákavý, protože tak trochu připomínají pravěká zvířata. Tělo jesetera sibiřského je zbarveno jednotvárným hnědavým nebo našedlým odstínem, s nímž splývají i štítky na bocích a hřbetě.
text: Zdeněk Hofman
Jeseter sibiřský pochází z velkých sibiřských řek, jako je Ob, Lena, Jenisej, kde dorůstá i více než dvoumetrové délky. V našich vodách se většinou loví exempláře 100–140 cm. Pro rybáře jsou tyto ryby vítaným zpestřením. Jeseter je výborný bojovník, který při zdolávání velmi často vyskakuje nad hladinu. Zejména při použití jemnějšího náčiní přináší souboj s touto rybou nezapomenutelné zážitky.
Kam a jak na jesetery
Jako nepůvodní druh bývá vysazován pouze do uzavřených privátních vod, ve kterých již zdomácněl. Ještě před deseti či patnácti lety patřil k poměrně vzácným úlovkům na několika málo revírech. V začátcích jeseteří invaze jsme na jeden vyhlášený revír vyrazili. „Šmejdí hlavně u břehu, kde je tvrdé, písečné dno. Asi po čtyřech metrech už začíná bahno,“ popisuje nám majitel svůj revír.
Rychle zakrmím několika hrstmi pelet s příchutí halibut a začínám připravovat rybářské nádobíčko. Jeseteři jsou takové vodní slepice a teoreticky zaberou na všechno. Můžeme jim nabídnout červy, rousnice, mrtvé rybičky, pelety, boilie atd. Nejvhodnější metodou je lehká i těžká položená, úspěšní můžeme být i na plavanou při dně. Lovné místo je vhodné nejprve rozkrmit, jeseteři jsou hodně žraví a určitě v dohledné době připlují.
Lov začíná
Jako první boduje peleta Red Halibut. Brzda navijáku se roztočí a hlásič ječí na plné pecky. Je to kapr. Bojuje hodně divoce a za chvíli končí v podběráku. Mám radost, váží dvanáct kilo. V hloubi duše však doufám v záběr vysněné ryby.
Během dopoledne zabrali další dva kapři. Začínám být trochu nervózní. Co když mi žádný jeseter nezabere? Najednou je všechno jinak. Hlásič hlásí poplach a prut doslova poskakuje ve vidličkách. Ještě více ječí brzda navijáku, který nestačí vydávat potřebné množství vlasce.
Kromě neuvěřitelné rychlosti je velkým problémem směr úprku. Ryba prchá podle břehu, takže vlasec svírá s prutem úhel 90 stupňů. Prut položený ve vidličkách špičkou dolů najednou vyklouzne z hlásiče a ryba ho táhne do vody. To už se k němu řítím rychlostí sprintera. Nechávám za sebou převrácené křesílko. Můj čas i přes dobrý odraz bohužel není nejlepší.
Špička prutu už mizí ve vodě. Oblouk navijáku se naštěstí zachytil za trs trávy a získávám několik vteřin k dobru. Skokem tygra se dostávám nadosah. S rukou od bahna sevřu korkovou rukojeť a zvednu prut z vody. Okamžitě cítím silný odpor ryby. Rychle se zvedám a zahajuji protiútok.
Co když konečně zabral vysněný „sibiřák“? Úprk ryby podél břehu tomu nasvědčuje. Kapr by zamířil doprostřed rybníka. „Takhle rychle jsem tě ještě běžet neviděla,“ komentuje manželka můj sportovní výkon. Ryba se najednou prudce obrátí a vyrazí plnou parou na hloubku. Než stihnu zareagovat, vystřelí jako raketa z vody. „Jeseter, no to je paráda! Skáče jako delfín,“ ječím vzrušeně. Ryba zakončila loping mohutným plesknutím o hladinu. Vlasec naštěstí vydržel a drama pokračuje.
Je to nádherný kousek plný energie, který bojuje hned u dna a hned zase na hladině. Minuty ubíhají a není vůbec jisté, kdo z nás vyhraje. Najednou to jeseter nečekaně rozpálí plnou parou proti břehu a vypadá jako kamikadze, který chce spáchat sebevraždu tvrdým nárazem. Léňa je však ve střehu a v poslední chvíli mu nastaví do cesty podběrák. Je v pasti a jde ven.
„Hurá,“ šílím radostí. Je mohutný, nádherný a pěkně těžký. Chvíli se plácá na podložce, pak znehybní a čeká na svůj osud. Můj první jeseter sibiřský měří 130 cm a po rychlém focení se vrací zpět do mokrého domova.
Jsem bohatší o souboj s nádhernou a nezkrotnou rybou. Navíc získávám bod za ulovený rybí druh. Zkuste to taky, protože kolik rybích druhů chytíte, tolikrát jste rybářem. Tak ať berou!
Diskuze k článku (0)