Lipno je fenomén. Je to největší umělá nádrž v České republice, ale i v Evropě a tím pádem i náš největší revír. Mluví se o něm hlavně v souvislosti s lovem dravců a s tím také o pravidlech, jak tyto ryby lovit. Rád bych širší rybářské veřejnosti připomněl trochu historie, okomentoval současnou situaci a pokusil se nastínit možnosti do budoucna.

text: Milan Hladík

Když jsem četl vlastní článek, který jsem na stejné téma do Rybářství psal v roce 2017, říkal jsem si, že řada mých návrhů zůstává v platnosti. Je nesporné, že se dost věcí povedlo, populace dravých ryb a zejména candáta a okouna se stabilizovaly, ale také je jasné, že se s nastaveným systémem větších úlovků candáta dlouhodobě nedočkáme.

Budu se věnovat jednotlivým druhům ryb a také širším okolnostem. Využiji data o úlovcích z odevzdaných povolenek. Na grafech jsou vždy v jednotlivých letech zobrazeny tři veličiny – celkové úlovky v ks (oranžové sloupce), v kilogramech (zelené sloupce) a průměrná hmotnost úlovků (modrá křivka s body). Kromě candáta, u něhož je uveden i graf znázorňující celé období od napuštění nádrže, jsou prezentována data po roce 2000.

Štika

Štičí období bylo především na počátku historie nádrže, kdy úlovky dosahovaly až 60 000 za rok (1961), ale podobně jako tomu bylo i u ostatních nádržích, úlovky začaly postupně klesat a na počátku tisíciletí to bylo přibližně 3500 za rok.

Stejně jako u candátů úlovky klesaly (také kvůli tomu, že s poklesy úlovků jezdilo na dravce méně rybářů) a zastavily se na úrovni okolo tisícovky za rok.

graf: Milan Hladík

Také populace štiky se po zavedení ochranných opatření zotavila a úlovky začaly růst ještě před snížení míry nástražní rybičky. Za zmínku stojí i vzrůstající průměrná hmotnost, která je již přes 2,5 kg, což odpovídá délce okolo 70 cm.

Štika má v nádrži velký potenciál. Jednak najde dostatek potravy v podobě kaprovitých ryb, které již candát a bolen lovit nedokáží, a dále je možné ji efektivně vysazovat – násada není tak drahá, je možné vedle rychlené štiky vysazovat i větší kusy a také přežívání vysazených štik je bez problémů.

Zvýšená míra na 60 cm se jistě odrazí na větší průměrné hmotnosti úlovku. Podměrečná štika má při záběru na rybičku mnohem větší šanci na přežití. Nástrahu někdy ukousne ještě před tím, než se háček zapíchne a také schopnost její regenerace je mnohonásobně vyšší než třeba u candáta.

V srpnu 2020 se mi povedl pěkný úlovek. Jel jsem na candáty a měl jsem jen dvě plotice o délce okolo 18 cm. První záběr přišel poměrně rychle, ale splávek se hned vynořil. Pak se zase potopil a popojel. Měl jsem podezření na malého candáta, tak jsem hned zaseknul a skutečně – na rybičce visela pětačtyřicítka.

U lodi nám naštěstí upadnul, nebyl ani napíchnutý. Nahodil jsem pokousanou rybičku zpět a asi za patnáct minut se situace s poskakováním splávku opakovala. Tentokrát jsem po záseku zjistil, že se jedná o slušnou rybu. Jezdila ze strany na stranu a nedala se zvednou ode dna.

foto: Milan Hladík

Bylo mi jasné, že jestli je to candát, jedná se o pořádku kus. Nakonec to byla štika o délce 90 cm a měl jsem opravdu štěstí, že mi vlasec neukousla. Po kratším souboji jsem ji v lodi dostal do vezírku a při té příležitosti vyplivla malou rybičku. Tak jsem ji nahodil zpět a za chvíli se na ni chytil candát o délce 65 cm a jel jsem domů.

Sumec

Sumec se stává stabilním prvkem rybí obsádky nádrže, a přestože se již od roku 2008 nevysazuje, data o úlovcích i ichtyologické průzkumy prokazují, že se v nádrži v teplejších letech vytírá. Vedle postupného nárůstu úlovků (v roce 2020 jich bylo vykázáno již přes 200), klesá postupně i průměrná hmotnost ulovených ryb.

Řada sumcařů úlovky pouští a ani náhodný záběr na vybavení běžného rybáře většinou nekončí zápisem v sumáři úlovků, jelikož s běžným vybavením jsou šance na úspěšný souboj spíše na straně ryby. Mě jednou sumec táhnul i s lodí asi 20 metrů, než wobblera se zmačkanými oslizenými háčky vyplivnul.

Bylo by samozřejmě dobré, aby se velcí sumci z nádrže odnášeli, jelikož jinak jen porostou a bude jich více a ty největší pak už ani nepůjde bez speciálního vybavení chytit. Na druhou stranu i já chápu, že není snadné zabít rybu, která je i dvacet let stará, když ještě není úplně dobrá k jídlu.

graf: Milan Hladík

Možná je také jen otázkou času, kdy si začnou rekreanti stěžovat na každodenní „pukání“ při lovu sumců a budeme to muset řešit. Když je klidná hladina, rozléhají se tyto zvuky po celém jezeře. V této chvíli bych ale sumce nepovažoval za nějakou hrozbu.

  • Jak je na tom na Lipně candát, bolen, okoun a kapr?
  • Jaká další opatření jsou nezbytná, aby se populace dravců udržela?
  • Jaký je výhled do budoucna ohledně dravých ryb na Lipně?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku října.

Objednat si ho od 1. října můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.