Text: Jozef Májsky, foto: autor
Letové schopnosti vážek jsou určitě neporovnatelně lepší než u nejdokonalejších helikoptér (na snímku šídlo modré – Aeschna cyanea).
Díky tomu, že se u nich létací svaly upínají přímo na kořeny křídel, tito vzdušní akrobaté mohou pohybovat jednotlivými křídly nezávisle, současně nebo střídavě. U stejnokřídlic kmitají oba páry křídel pouze asynchronně, střídavě, proto jsou poměrně pomalými a špatnými letci, zatímco u obratnějších různokřídlic jsou běžné i současné pohyby křídel.
Je zajímavé, že na rozdíl od ostatního hmyzu mají vážky velmi malou frekvenci pohybu křídel, nejvýše 28-30 úderů za sekundu. Přesto však patří k nejrychlejším zástupcům hmyzí říše. Snadno létají rychlostí větší než 15 m/sek., krátkodobě mohou vyvinout rychlost až 100 km/hod.
Akrobatické kreace
Běžný obrázek, při němž se vážky prohánějí nad vodní hladinou, navzájem se odhánějí při hájení svého teritoria nebo klidně sedí na špičce rybářského prutu, známe zřejmě všichni.
Někdy se ale můžeme setkat se zvláštním propletencem dvojic vážek, které buď sedí, nebo dělají různé akrobatické kreace ve vzduchu. Někdy těsně nad hladinou a občas se dokonce noří částí těla nebo i celé do vody.
Právě toto zvláštní chování vážek, které nemusí být každému jasné, bych chtěl alespoň stručně přiblížit pár řádky a několika fotografiemi. Je třeba zdůraznit, že tato zajímavá akrobacie vážek souvisí s jejich reprodukcí, s pářením a kladením vajíček.
Způsob páření tohoto hmyzu je velice zvláštní. Samec má vytvořen na 2. a 3. zadečkovém článku přídatný vnější kopulační aparát, do něhož přenáší sperma z pohlavního orgánu, který ústí na 9. článku.
U některých druhů k tomuto přenosu dochází ještě před uchopením samice, u jiných až po něm. Svou vyvolenou samečci uchvacují pomocí zadečkových klešťovitých přívěsků. U jednokřídlic jimi samec uchopí samičku za předohruď, u různokřídlic těsně za hlavou. Vznikne tak nejprve tandem, který poměrně neobratně létá nad vodou.
Když samička ohne konec zadečku pod druhý článek samečka, odkud převezme semenné buňky, vzniká tzv. kopulační řetězec. Především u štíhlých šidélek (na snímku pár šidélka většího – Ischnura elegans) připomíná tento řetězec tvarem trochu asymetrické srdce. U vážek s kratším bříškem (pár vážky černořitné – Orthetrum cancellatum) není tento tvar tak nápadný. Kopulace se odehrává častěji na pevném podkladu, řidčeji i v letu, například u vážek z rodu Libellula.
Kladení vajíček
U motýlic klade samička vajíčka sama do stonků vodních rostlin, často sestupuje celá pod vodní hladinu až na 20 minut, sameček hlídkuje v její blízkosti. Podobnou strategii můžeme pozorovat i u většiny našich šídlovitých (na snímku samička šídla královského – Anax imperator).
Mnoho druhů vážek klade vajíčka za doprovodu samečka v tandemu. Některé druhy přímo za letu, jiné sedíc na vodní vegetaci. Samička se noří částečně pod hladinu a sameček ji „jistí“ (na snímku pár šidélka ruměného – Pyrrhosoma nymphula a šidélka rudoočka – Erythroma najas).
Jeho úkoly při tomto aktu mohou být různé. Udává se, že například v místě uchopení samičky pomocí přívěsků napomáhá sameček k vytvoření vzduchové bubliny, která samičce umožňuje delší pobyt pod hladinou. Rovněž při napadení páru skokanem nebo ptákem je obyčejně nejdříve uloven sameček.S
I když jsem na několika příkladech pouze trochu poodhalil, jak nesmírně zajímavý je život vážek, věřím, že si jich mnozí budete u vody všímat pozorněji a někteří se snad i pokusíte zachytit zajímavé momenty ze života těchto létajících akrobatů pomocí fotoaparátu.
Snem každého rybáře je sice mít ve svém fotoalbu třeba snímek kapitálního kapra nebo sumce, ale i křehká vážka nám může připomenout nezapomenutelné chvilky strávené u vody. No, a když se vám snímek zblízka povede, je to nádhera!
Diskuze k článku (0)