Okoun je mojí srdcovou záležitostí a dost možná naší nejkrásnější rybou. Nejde u ní až tak o jeho velikost a sílu, člověk musí okouna umět lokalizovat a přelstít. V tomto článku bych se chtěl věnovat tomu, jak okouny úspěšně lovit přívlačí.
text: Jan Augustynek
Lovné místo
Spadlé stromy, kamenné hrany na dně, kamenné násypy, tišiny, pařezy, tůně – to vše jsou typická místa, na kterých se dají okouni úspěšně lovit. Bohužel jsou to také místa, kde rybář přijde o mnoho nástrah. Ale jak chytat s minimální ztrátovostí?
Nejlepší variantou je chytat z lodi směrem od břehu, aby nástraha měla co nejmenší šanci se zaseknout o dno. Jenže co dělat, když se na daném revíru nemůže lovit z lodě nebo kajaku. Anebo zkrátka nemáme možnost lovit z plavidel? Jsou dvě možnosti lovu, které já osobně v těchto situacích volím.
Drop-shot
První způsob je chytat za pomocí drop-shotu. Mnoho rybářů si myslí, že to je technika, kterou se dá chytat jen z lodě, ale opak je pravdou. Obzvláště jemný drop-shot je na okouny opravdový zabiják. Chytat se na něj dá jak na řece, tak na vodách stojatých.
A co že to drop-shot vlastně je? Jde o metodu lovu, při níž máme na koncovém návazci nástrahu asi 20 cm nad zátěží. Vzdálenost nástrahy od olova si rybář může určit sám podle potřeby. Jak tuto nástrahu vodit? Nejdůležitější je, aby rybář nikam nespěchal a montáži, kterou zvolil, stoprocentně věřil.
Po náhozu nechám olovo s nástrahou dopadnout na dno a pomalými a drobnými přískoky ji vedu zpět na břeh. Někdy se vyplatí úplně zastavit a poškubávat na místě nebo naopak do nástrahy opravdu „řezat“ a dělat dráždivé pohyby. Fantazii se meze nekladou.
Další zásadní věcí je, jak nástrahu správně napíchnout na háček. Používám poměrně malé háčky, které byly speciálně na drop-shot vyrobeny. Nástrahu nastražím jen za kraj za „tlamičku“. U tohoto způsobu lovu není vůbec problém, že by to ryby nedobíraly. Nástraha pak má krásný, přirozený a vláčný pohyb.
Lehká hlava
Druhým způsobem lovu je chytání s lehkou čeburaškou. Čeburaška je v podstatě jigová hlavička, která je k háčku připojena kloubově. To způsobuje, že nástraha se pohybuje daleko přirozeněji než na hlavě jigové, kde je zátěž na pevno. Tato rybolovná technika funguje naprosto dokonale. Velkou výhodou je, že se člověk téměř vyhne vázkám.
Okouny chodím chytat i na jednu svazovou vodu, kde kvůli ztrátovosti nástrah velké množství rybářů přívlač vzdalo. Jsou zde poměrně strmé kamenité břehy s ostrými velkými kameny. Zpočátku se i mně začaly krabičky vyprazdňovat, ale následně jsem začal používat lehké čeburašky od 2 g do 5 g a ztrátovost nástrah se snížila rázem o 80 %.
Kouzlo je v tom, že lehká hlava mezi kameny nezapadne, ale jen na ně lehce dopadne. Vyzkoušet stojí za to i stand up čeburašky (po dopadu na dno zůstane nástraha kolmo). Pomalý lehký pohyb nástrahy umí okouny dokonale vydráždit. Člověk si často pod nohy dotáhne celé hejno. Podobnými metodami se také dají velmi úspěšně lovit candáti. Hlavně se nebojte, že nástrahu vedete nepřirozeně. Nástraze musíte věřit, to je základ. Často platí, že čím je pohyb nástrahy neokoukanější, tím lépe.
Diskuze k článku (0)