Postranní čára je oprávněně označována za šestý rybí smysl, protože se jedná o unikátní smyslový orgán, který se vyskytuje pouze u ryb.

text: Petr Spurný

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že ji najdeme také u larev obojživelníků prodělávajících vývoj ve vodním prostředí, tedy u pulců žab, ale u dospělých žab už chybí. Postranní čára představuje specializovaný smyslový orgán přijímající z vodního prostředí informace o pohybu vody (laminární proudění a vlnění na hladině) registrací změn nízkofrekvenčního vlnění.

Stavba postranní čáry se vyvíjí během rybího života od jednodušší k dokonalejší formě. Nejjednodušší stavba se vyskytuje v larválním stadiu ryb, kdy smyslová tělíska ve tvaru kuželíků (tzv. neuromasty) volně vyčnívají nad ostatními buňkami pokožky. Na tomto vývojovém stupni zůstává postranní čára například u koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) a ze širšího pohledu také u žraloků a jeseterů.

postranní čára
Stavba postranní čáry, A podélný řez: 1 pokožka, 2 škára, 3 nervová vlákna, 4 šupiny, 5 kanálek postranní čáry, 6 smyslové kuželíky (neuromasty), B stavba neuromastu: 1 cupula, 2 vlasové buňky, C stavba a inervace vlasové buňky: 1 kinocilium, 2 stereocilia, 3 aferentní nervové zakončení, 4 eferentní nervové zakončení. (A dle Šimka a Rysa, 1989; B dle Alexandra, 1975; C dle Flocka, 1971)

U některých rybích druhů jsou smyslové kuželíky postranní čáry umístěny v otevřeném žlábku v kůži, např. štika obecná má takový otevřený kanálek zachovaný i v dospělosti na ocasním násadci. Nejběžnější stavbu postranní čáry celokostných ryb představuje uložení jejich smyslových kuželíků do uzavřeného kanálku v kůži, který komunikuje s vnějším prostředím malými otvory (obr. 1A). Kanálek obvykle probíhá povrchově po obou bocích těla a na hlavě se rozděluje do čtyř základních větví:

1.     Temenní kanálek, který příčně spojuje levou a pravou hlavní větev postranní čáry.
2.     Nadočnicový kanálek.
3.     Podočnicový kanálek.
4.     Skřelověčelistní kanálek, který probíhá po skřelovém víčku a spodní čelisti.

štika
Hlavové větve postranní čáry štiky, dobře viditelné výrazné otvory podočnicového kanálku a skřelové části skřelověčelistního kanálku. Foto: Petr Spurný

Na těle pokrytém šupinami a také na rybí hlavě jsou vidět pouze výstupní otvory postranní čáry, které jsou nápadně větší u dravců) než u nedravých ryb. Ve stavbě postranní čáry a v jejím průběhu na rybím těle existují četné mezidruhové rozdíly. Na bocích ryby má většinou břišně (ventrálně) mírně prohnutý průběh, méně často rovný průběh sledující přímo linii páteře (např. u pstruha obecného, nebo u sivena amerického).

U některých rybích druhů může postranní čára na bocích těla částečně nebo úplně chybět, ale její hlavové větve jsou vyvinuty vždy. Například u štiky má postranní čára na bocích těla přerušovaný průběh v podobě několika segmentů. U sleďovitých ryb na bocích těla prakticky chybí, její otvory se zpravidla objevují na prvních 2–5 šupinách.

Ostrucha křivočará
Postranní čára vzácné ostruchy křivočaré je výrazně zvlněná. Foto: Zdeněk Drahokoupil

Z našich druhů má neúplnou postranní čáru hořavka duhová (Rhodeus sericeus). Postranní čára na bocích těla zcela chybí (nebo je neúplná) u slunky obecné, což se jako typický druhový znak objevilo v jejím vědeckém názvu (Leucaspius delineatus). U všech zástupců čeledi hlaváčovitých ryb jsou kanálky postranní čáry vyvinuté pouze na hlavě, ale na bocích těla chybějí, to je i případ u nás žijící hlavačky skvrnité (Proterorhinus marmoratus).

Průběh postranní čáry na bocích těla je pro některé rybí druhy natolik typický, že je využíván jako důležitý systematický rozlišovací znak. To platí například pro ouklejku pruhovanou (Alburnoides bipunctatus), jejíž postranní čára má na bocích těla výrazně ventrálně prohnutý průběh, a navíc ji z obou stran lemuje černě pigmentovaný přerušovaný proužek. Ten je natolik charakteristický, že se dostal do českého druhového názvu. Obdobně tomu bylo i u ostruchy křivočaré (Pelecus cultratus, která má na bocích těla postranní čáru výrazně zvlněnou.

  • Jak postranní čára funguje?
  • Jaké informace tento smyslový orgán rybě poskytuje?
  • Má postranní čára ryb slizotvornou funkci?
  • Jaké mylné názory ohledně postranní čáry panovaly?
  • PLUS další detailní fotografie postranní čáry u různých druhů našich ryb

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku prosince.

Objednat si ho od 1. prosince můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde. V současnosti máme navíc akci – při objednání dvouletého předplatného získáte naviják WUNHAI FD s přední brzdou a 12 ložisky v hodnotě 599 Kč + publikace Ryby (63 kartiček ryb s podrobným popisem) v hodnotě 190 Kč.