Použití kaprařských prutů v praxi

Během uplynulého roku jsme s kolegy a kamarády často měli zajímavé diskuze o kaprových prutech. Řešili jsme přitom otázky, které v mnohém nabourávají zažité stereotypy. V některých věcech jsme se shodli, v jiných zase byly názory rozdílné. Někdy dokonce diametrálně.

text: Michal Kučera

Inu, taková je někdy kaprařská diskuze. Berte proto tento článek spíš jako volné povídání či podnět k zamyšlení, než jako ultimativní poučky a definice.

Volba prutů

První zajímavá otázka zněla: Jaké zvolit pruty na dalekou vyvážku? Někteří z kamarádů totiž k mému překvapení začali pro tyto účely preferovat krátké třímetrové pruty. Argumentovali tím, že s takovým prutem se lépe manipuluje v lodi. Zásek na velkou dálku není potřeba, zdolávání tak jako tak probíhá ze člunu. Upřímně, musel jsem říct, že na tom něco pravdy je.

Pokud chytáte ve velkých vzdálenostech, tak nástrahu odvezete lodí na místo, kde ji spustíte ke dnu. Prut přivezete zpět a uložíte do stojanu. Po záběru zásek není potřeba, protože na velké dálky je nutné použít velmi těžkou zátěž, nebo odpadávající kámen. A ty už samy o sobě kapra zaseknou, aniž byste musel nějak silně máchat prutem či navíjet. Mnohdy je naopak lepší naviják odklopit, v klidu nasednout a plout za rybou.

Při cestě k rybě držíte prut a namotáváte vlasec. Rybu nijak nezdoláváte. A v tom momentě jsou třímetrové pruty opravdu lepší. Vyzkoušel jsem si to zjara na jedné obrovské vodě. A to čistě náhodou. Vracel jsem se totiž s úlovkem na jeden ze svých prutů. Měl jsem klasické 12‘ (3,66 m), které při chytání na velkých vodách používám. Jenže mezitím jsem měl záběr i na druhý prut.

Kolega na břehu se tedy vydal zdolávat s druhou lodí s mým prutem. No a co čert nechtěl, po chvíli se rozjel i jeho prut. On na rozdíl ode mě používal „třímetrovky“. Poprvé jsem tedy vyjel zdolávat z lodi s takto krátkým prutem. Byl jsem opravdu mile překvapen, oč je snadnější smotávání vlasce s krátkým prutem. Já si totiž většinou dávám prut rukojetí mezi nohy.

Levou rukou točím kličkou navijáku, pravou mám na řídící páce motoru. Občas do ní převezmu prut, pokud se třeba vlasec či šňůra někde po cestě zasekne. A právě to držení prutu mezi sevřenými stehny či manipulace s vlascem okolo lodi mi přišly s krátkým prutem výrazně snadnější. Ono je to logické. Kratší prut má menší hmotnost a níž těžiště. Lehce též dosáhnete na jeho špičku, když se okolo ní omotá vlasec nebo se poslední očko ucpe travinami. U klasické délky prutu v tom případě většinou nezbude než rozpojit díly, nebo prut posunout navijákem co nejdál od sebe.

Když jsem dojel k rybě a začal ji zdolávat, mé nadšení z třímetrových prutů lehce pominulo. Ne že by to bylo vyloženě špatné, možná hrál roli i méně kvalitní model prutu, ale prostě se mým klasickým 3,66m nevyrovnalo. Právě na tomto tématu jsme se s kolegy neshodli.

Vlastník třímetrových prutů tvrdil, že zdolávání je zhruba stejné, možná o něco lepší u krátkých prutů, že s nimi bez problémů nachytal spousty ryb. Kolega, který 10‘ (3,05 m) občasně používá na vyvážky, měl jiný názor. Prý u menších ryb jsou krátké super, u větších se ale výrazně prodlužuje zdolávání. Jinými slovy – velký kapr si mnohem delší dobu dělá, co chce.

Můj náhled byl, že zdolávání s prutem klasické délky je lepší, protože se zatížení u delšího prutu lépe rozloží, ale nezavrhoval jsem ani ty krátké, vědom si jejich jiných předností. No a náš čtvrtý kamarád, který též má zkušenosti jak s krátkými, tak i dlouhými pruty při zdolávání z lodi, byl jasného názoru, že u kratšího prutu je mnohem větší riziko vyříznutí ryby, právě kvůli tomu menšímu rozložení zatížení v ohybu.

Tak si vyberte

Čtyři rybáři, čtyři názory. Rád bych proto v nastávající sezoně obě varianty vícekrát porovnal, abych si udělal jasný názor. Chvíli mě napadla i varianta 11‘ (3,35 m), ale pak jsem ji zavrhl. Kompromisy jsou většinou jen kompromisy, které jsou v něčem o něco málo lepší, ale v mnohém o něco horší.

Spíš se chci zabývat umístěním prutu v lodi. Rád bych vyzkoušel držáky na pruty Fasten, které lze díky rychloupínacím zámkům namontovat prakticky kamkoli na člun. Pokud bych nemusel držet prut a měl volné obě ruce, asi bych se víc přikláněl ke klasice, tedy k prutu dlouhému 3,66 m. Až načerpám více zkušeností, dám vám vědět.

Porovnávali jsme též jednotlivé modely s ohledem na říční rybolov, kde jsou často potřeba velmi těžká olova (přes 150 g). Poměrně překvapivě jsme došli ke shodnému názoru, že nejdražší pruty nemusí být vždy nejlepší. Kamarád, který se věnuje vyloženě lovu na Labi, do nedávna vystřídal špičkové modely prutů různých značek. Když teď po dvouleté pauze obnovoval své vybavení, zvolil 12‘ 3,25 lb E-Class, který patří do střední cenové třídy.

Po dvou výpravách k řece mi volal, že je úplně v šoku, že žádný z předchozích prutů, z nichž mnohé stály víc než dvakrát tolik, se mu nevyrovná. Těžší olovo s ním nahodí dál a snadněji, lépe ho při stahování odlepí ode dna. A zdolávání? Naprostá paráda. Lepší „říční“ prut prý nikdy v ruce neměl.

Odhozové pruty

Dalším tématem, které jsme řešili, byly odhozové pruty. Někteří z kamarádů přešli na relativně velmi jemné pruty. Prý se s nimi tolik nenadřou a dohodí téměř stejně. Je pravda, že 12‘ model CTX ve 2,75 lb při správně zvolené zátěži létá naprosto neskutečně. Možná, že nová 12‘ 3 lb varianta bude ještě lepší. Stejně tak 12‘6“ (3,85 m) ve 3,25 lb. Delší prut ve stejné libráži je totiž vždy měkčí.

Tato prodloužená verze s testovací křivkou 3,25 lb se proto chová zhruba jako 3lb klasické délky. Kamarádi si tyto pruty nemůžou vynachválit. Jejich důvody chápu, ale podle mě to je správná cesta především pro ty, kteří nemají dobrý styl, nebo třeba problémy se zády. Tedy začínající nebo naopak starší kapraře. Těm může měkčí prut při náhozech výrazně pomoci.

Naproti tomu je v poslední době velmi patrný návrat k silovějším nahazovacím prutům s tužším spodkem a jemnější, velmi rychlou špičkou. Přední britský výrobce Free Spirit tyto pruty označuje „SU“ nebo „ive“. I já jsem postupně přešel na tyto modely. Z 12‘ 3 lb Hi-S na stejný model ve 3,5 lb, později pak 12‘ 3,5 lb „ive“. Tyto zdánlivě stejné modely se liší v tom, že klasická 3,5 lb má ohebnou vrchní i spodní část, kdežto model 3,5 lb „ive“ má spodní část zesílenou a tudíž neohybnou.

Při nahazování to má výhodu v tom, že se veškerá energie přenese do rychlé špičky, která olovo vymrští dál a přesněji. Není to několik desítek metrů, ale u běžného rybáře dejme tomu 10 m, u špičkového nahazovače to může být i víc.

Při zkoušení prutů jsem nakonec přišel na to, že úplně nejdále se mi nahazuje s 13‘ (3,96 m) modely se zesílenou spodní částí (SU, ive). S 12‘ modely jsem to musel tahat přes záda a na sílu, s 13‘ jsem házel dál a snadněji. Byl jsem z toho tak nadšený, že jsem si hned pořídil nové házecí Hi-S ive s lehce prodlouženou rukojetí (o 5 cm).

Naplněná očekávání

Při prvním chytání s nimi se moje očekávání naplnily. Perfektní nahazování a výborné zdolávání ze břehu! Špička pracovala naprosto dokonale, neměl jsem ani chvilku strach o vyříznutí ryb. U břehu, kde byly traviny, mi dlouhý, 3,96m prut výrazně usnadnil udržení ryby nad porostem. Jediný malý nedostatek přišel ve chvíli, kdy se mi ryba v dálce zamotala do bójky a musel jsem pro ni vyrazit na lodi.

Dlouhý prut byl v lodi výrazně nešikovný, zvlášť s tou prodlouženou rukojetí. Také ve chvíli, kdy jsem rybu přitáhl k hladině, byla o něco dál, než dosáhl můj podběrák. Musel jsem tedy trochu improvizovat. Takže můj pocit byl ten, že 13‘ na nahazování ano, ale výhodnější je zejména tehdy, pokud zdolávání probíhá ze břehu.

Jak vidno, názory na to, jaký prut při jaké situaci zvolit, mohou být různé. Někdo zohlední víc jinou stránku věci, jiný rybář zase tu odlišnou. I když se neshodnou, oba budou mít svoji pravdu. A o tom to celé je. Neřešte při výběru prutů to, co vám kdo říká. Vycházejte z vlastních požadavků a zkušeností! Mohou být jiné, protože na to budete nahlížet z jiného úhlu. Proto až budete vybírat pruty, dejte především sami na sebe. Hodně úspěchů!