Text: Ondřej Kopačka, foto: autor, Ivo Novák
Montáže
Již pár let používám na většině revírů 30-50 cm dlouhé montáže. Návazcové šňůrky používám ztužené, z jedné třetiny až poloviny stažené a zatěžkané broky. Největší důraz kladu na co nejostřejší, pevné háčky. Nemám žádnou oblíbenou firmu, od každé se mi z kaprařské bižuterie líbí něco jiného. A co se mi osvědčí, to používám dál.
S přítelkyní Luckou jsme se rozhodli využít státní svátek ke Dni české státnosti, který letos vyšel na středu, a zůstat u vody do neděle. V pondělí jsme si sbalili všechny věci včetně krmení.
Na tuto výpravu jsem si vzal 7 kg mého nejoblíbenějšího boilie Červený játrový losos s AK čerstvý uzený losos. Toto boilie mám nastražené vždy na jednom z prutů, ať lovím kapry kdekoliv. K tomu jsem přibalil 5 kg boilie Zelená oliheň s AK oliheň, chobotnice s výtažkem z koi kapra a zhruba 8 kg partiklu tvořeného řepkou a tygřím ořechem. Oba druhy boilie jsem měl v mixu průměrů 16, 20, 24 mm.
V úterý po práci jsem vzal svoji foxteriérku Zorku, nabral Lucku a mohli jsme vyrazit mým oblíbeným směrem.
Po příjezdu k vodě jsme zjistili, že nápad vyjet na státní svátek a zůstat do neděle dostal snad každý rybář v republice.
Konečně na místě
Přeskládali jsme věci z auta do člunu a hurá najít nějaké volné místo. Všechna má oblíbená ale byla obsazená, a tak nezbývalo než pádlovat dál a dál, než jsme jedno volné místečko přece jen našli. Už byla tma, přesto jsem nelenil a proklepal jsem si různé hloubky olovnicí. Naštěstí zde dno klesá rychle do hloubky a nebudeme muset vyvážet. Našel jsem bahnité koryto pro lov na „lososa“ i slibný svah bez zlomů z mělčiny až do koryta, který jsem chtěl prochytávat zelenou olihní.
Řádně jsem prokrmil obě místa a nahodil pruty. Lucka si nahodila svůj nový kaprový prut, který jí oproti klasickým 3,6 m dlouhým děličkám sedl okamžitě do ruky. Společně jsme postavili stan, poklidili věci a šli spát. Když jsme ráno vstali, čekal nás šok. Kolem dokola byli všude rybáři a stále přijížděli další.
To si kapři zase nacpou pupky, snad se vyhnou masařům a budou pěkně růst, pomyslel jsem si.
Na lysce jsem nevyzrál
V pravé poledne jsem dostal první záběr na zelenou oliheň. Nechtěl jsem na sebe příliš upozorňovat, tak jsem rybu zdolával ze břehu. Po pár minutách krásného souboje se u podběráku objevil velký lysec. Rozklepala se mi kolena. Pěkných lysců zde mám nachytáno velmi málo. Kapr se otočil a začal znovu boj. Po chvíli jsem měl lysce zase u podběráku, znovu výpad a montáž vylétla z vody! Mohutné tělo zmizelo v hlubinách… Takové zklamání! Lucka mě utěšovala, že přijde jiný.
Nahodil jsem prut s PVA punčochou naplněnou půlkami boilie a kolem jsem zakrmil kobrou asi půl kilogramem boilie. Sedl jsem si a smutně čekal na další šanci. Ta přišla za chvilku. Lucka měla pravdu, přišel mi další lysec, bohužel neměl ani 70 cm.
Druhé ráno zabral kolem deváté kapr v délce 72 cm. O hodinu později přišla další krásná jízda. Tentokrát jsem nenechal nic náhodě a z člunu jsem zdolal šupináče o hmotnosti 13,7 kg. Odpoledne a večer to ani nepíplo. Kapři najeli zase až ráno a baštili jako diví.
Chytil jsem tři kluky v rozmezí od 65 do 70 cm a jeden kapr mi uřízl návazec o skálu. Naštěstí to podle tahu nebylo nic velkého. Lucka měla nahozený na kapra jen jeden prut v korytě. Odtud nám záběry nepřicházely. Všechny kapry jsem zatím chytil mimo koryto ze svahu na zhruba 6m hloubce. Lucka s feederem zkoušela i malé krmítko s červíky, ale taky nic. Večer jsme tedy probrali taktiku a vymysleli něco, aby šance vzrostly.
Diskuze k článku (0)