Jihočeský územní svaz pokračuje i v letošním roce s inkubací jiker pstruha obecného přímo v rybářských revírech za pomoci plovoucích inkubátorů. Pojďme se společně podívat, jak se dílo daří.
text: Pavel Moravec (hospodář Jihočeského ÚS) a Lukáš Mareš (ČRS)
Tento projekt započal před čtyřmi lety a „Přátelé vod pětilisté růže“ na námi navržených plovoucích aparátech začali takto zarybňovat pstruhové kapiláry v okolí Českého Krumlova. Projekt měl úspěch a po mírných úpravách aparátů jsme už v loňském roce začali takto zarybňovat přímo některé naše revíry. Každý rok vyrábíme další aparáty a postupně nám projekt narůstá a zarybňujeme tak stále větší plochu revírů.
V letošním roce jsme nasazovali jikru do aparátů v průběhu ledna za využití tří zdrojů jiker (snažíme se, aby zdroj ryb byl blízký následnému místu vysazení). Celkem máme v revírech JčÚS v letošním roce umístěno 250 000 kusů jiker. Aparáty máme na následujících řekách a jejich přítocích: Vltava, Malše, Chvalšinský potok, Kájovský potok, Brložský potok, Jílecký potok, Dračice, Blanice, Pstruhovec, Bělá, Hejlovka.
Tento postup má oproti tradičním metodám vysazování odkrmených ryb dvě velké výhody, které mohou rybkám zlepšit šanci na přežití do dospělosti. Ryba již od počátku svého vývoje získává informace o svém okolí a dokáže se mu tak lépe přizpůsobit. Těmito informacemi je myšleno chemické složení vody, působení magnetismu země a další vlivy, které takto ryby zaznamenávají a v dospělosti jim slouží k orientaci v daném toku.
Druhou velkou výhodou je, že ryby v aparátech nasbírají počet denních stupňů (které potřebují ke svému vývoji) správně podle příslušného toku, ve kterém jsou umístěny. Dojde tak k vykulení plůdku ve správnou dobu, kdy již má pstroužek dostatek potravy. Pokud jikry odchováme na líhni, kde je teplejší voda, mohou být ryby, které odsud do revíru vysazujeme, vykuleny řádově o několik týdnů dříve, než by tomu bylo při přirozené inkubaci přímo v revíru.
Zkušenosti z letošního roku nám toto výrazně potvrzují. Rozdíly ve vývoji na různých revírech, kde jsme dávali jikry ze stejného zdroje v jeden den, jsou velmi výrazné. Na některých místech již máme skoro tři týdny vykulené ryby, zatímco na několika chladnějších lokalitách jsou ještě nevykulené jikry.
Mimo tyto zásadní výhody má tento způsob ještě několik bonusů:
- Jikry jsou zde chráněny před sežráním predátory (ryby, ptáci, korýši a další);
- Můžeme zde kontrolovat, zda jikry nejsou zaneseny jemným sedimentem (který by jikry zadusil) a čistit je;
- Můžeme odstraňovat uhynulé (bílé) jikry a tím bráníme rozvoji plísní, které by se dále rozšiřovaly na živé a dobře se vyvíjející jikry.
Ovšem existují také rizika, která je třeba brát také na zřetel:
- Hrozba velkého rozvodnění toku a s tím spojená ztráta jiker či celého boxu (za vyššího stavu vody se mění výrazně proudění toku v místě umístění boxu a je třeba předvídat a velmi dobře zvolit správné místo pro umístění schránky);
- Bagrování a úprava toku v povodí nad umístěnou schránkou (takovéto zásahy jsou spojené s velkým zákalem vody a usazováním sedimentů přímo ve schránce – pokud se včas nevyčistí dojde k zadušení jiker);
- Riziko odcizení – bohužel ne každý je poctivý, a proto i toto riziko není zanedbatelné;
- Promrznutí celého aparátu po delší dobu – současné teplé zimy nám však pomáhají.
Celý proces inkubace jiker přímo v rybářských revírech je časově daleko náročnější a spojený s většími riziky než na klasické líhni. Ovšem mi věříme, že výhody, které jsme tu nastínili, pomohou malým pstroužkům lépe se přizpůsobit místním podmínkám a díky tomu se dokážou vyrovnat s hrozbami, které jim v dané oblasti hrozí. Lepší začlenění do prostředí jim pomůže také v dospělosti k snadnějšímu založení nové populace. A to je ve finále naším cílem – pomoci přírodě v přirozené reprodukci a posílit přírodní populace těchto našich původních druhů ryb.
Diskuze k článku (0)