Pořádný žvanec rohlíku napíchnutý na „gigaháčku“ ležícím na dně kus od krmítka. Na velkou rybu je přece zapotřebí nastražit velkou nástrahu! Nic se nesmí nechat náhodě! Co kdyby zabral poslední pěkný lysec, který se ještě prohání v půlhektarovém rybníčku!

Naši dávní prapředkové byli velice dobrými pozorovateli přírody. Proto jim neunikla ani skutečnost, že některé rostliny, když jsou poraněné a spadnou do vody, způsobí rybám omámení nebo i smrt. Od tohoto poznatku byl už jenom krůček k záměrnému použití jedovatých rostlin při lovu ryb.

Pokud se k naší planetě jednou bude blížit nějaká mimozemská návštěva, budou se v létajících talířích vést vášnivé debaty o tom, jak vlastně ti lidé vypadají, jak žijí. Kolik uplavou, jak hluboko se potopí a jestli si skládají pod hlavu ploutve při nedělním šlofíku? Dvě třetiny naší planety pokrývá oceán. A pokud ještě globálně přitopíme, vodní pláně ukousnou z pevniny další díl.

Lidský zrak není tak dokonalý, jako třeba oko ostříže, který dokáže zpozorovat myšku z výšky mnoha desítek metrů. Svým zrakem však dokážeme rozpoznat a zaregistrovat spoustu krásy, která je kolem nás. Pokud aspoň trochu fotografujeme, máme šanci si všechny chvíle u vody a úlovky ryb zdokumentovat a po letech se k nim vracet. Fotografujeme-li, naše schopnost vnímání okolí se po čase změní. K lepšímu.

Sobotní lov skončil úspěšným zdoláním velkého jesetera. Před námi je poslední den lovu na dírkách. Co přinese nedělní dopoledne? Přijde ještě jeden mohykán nebo už budeme chytat jen pstruhy?

V časopise Rybářství mají děti svou vlastní dvoustranu. Tady na webu jim tolik prostoru nevěnujeme, ale to bychom chtěli změnit! Proto jsme pro ně vymysleli soutěž!

Není to tak dlouho co byl organizaci MO Kladruby ukraden majetek v hodnotě cca 100 tis. Po Vytvoření transparentního účtu se strhla neuvěřitelná vlna solidarity, kterou nikdo nečekal.

Lov na dírkách má své nesporné kouzlo. Většinou je o lovu okounů a pstruhů. My jsme však vyrazili cíleně na jesetery! První den se nám moc nedařilo, proto jsme změnili strategii.

Když jsem se podruhé vdala, jedním s nejčastějších témat mého muže byly vzpomínky na rybaření. Manžel mě takřka neustále zásoboval příběhy o tom, jak v dětství chytal ryby, jaký je to krásný koníček, kterému by se chtěl opět věnovat. Jelikož byl pracovně docela vytížen, na zájmy mu moc času nezůstávalo.

Tentokrát nepůjde o popis lovu žraloka v mořích, ale o to, jak opravit brodicí boty, když se nám odlepí filcová podrážka. Ta by měla být od výrobce sice přilepena tak, aby vydržela alespoň dvouletou záruční lhůtu, bohužel se ale stává, že extrémní namáhání nevydrží. Záruka

Do Norska jsem se chytal už několik let. Chtěl jsem tam vyrazit na pstruhy žijící v řekách a jezerech. nakonec jsem s sebou vzal i manželku.

Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.