Lovecké náčiní sloužící k nabodávání ryb se vyvinulo už v době kamenné se zahrocené dřevěné hole, kterou naši předkové vykopávali ze země kořínky a zabíjeli drobné živočichy. Postupně se hrot tohoto nástroje zdokonaloval, byl opatřen zpětnými háčky a praxe ukázala, že při lovu ryb je toto náčiní účinnější, když má více hrotů.

Na podobné zážitky si ještě musíme do poloviny června počkat, ovšem to, co natočili švédští rybáři, rozhodně stojí za vidění. A pokud někdo lov štik nikdy moc nemusel, teď nejspíš změní názor. Protože tohle rybaření, to je poezie.

V posledních letech mají rybáři a rybníkáři s ptáky živícími se převážně rybami velké starosti. V případě kormoránů se skutečně jedná o černý mor, který výrazně poškozuje ichtyofaunu na mnoha místech nejen naší republiky.

Většina z nás se podívá na tu dálavu a pak si řekne: Jak tady budu chytat? Pravda je, že ryby se drží v úživnějších částech nádrže, což je zpravidla poblíž břehu. Neplatí prostě vždy pořekadlo, že v dálce jsou louky zelenější a ryby větší. Kolikrát nám třeba i opravdu velké ryby doslova plují pod nohama a rybáři je loví v dálce.

Raci jsou bezobratlí živočichové, ale co se týče komunikace a chování, moc si nezadají s obratlovci. Jelikož nevydávají žádné cílené zvuky (nebo se o nich neví), musí používat jiné komunikační kanály. A jelikož se jim to daří a navzájem si vcelku dobře rozumí, jsou schopni i čilých společenských kontaktů, rodinných vztahů i sporů na život a na smrt.

Místo, které uvidíte ve videu, musí být učiněným rájem sumců. Kolik těchto vládců hlubin našlo úkryt ve vraku jediného auta? A kolik jich ještě asi zůstalo v řece?

Písek jako jedna z prvních obcí s rozšířenou působností začne využívat zákonné možnosti ukládání blokových pokut za přestupky na úseku rybářství přímo na místě členy rybářské stráže.

Byl to velice podivný úlovek, na který Nate Ethan Iszac (39) z Oregonu nikdy nezapomene. V úterý 9. března chytil ve vodách Beringova moře u aljašského ostrova Akutan rybu, která vypadala spíš jako mořská příšera. Jako úhoř z pekelných hlubin.

Na začátku minulého století, kdy probíhaly první pokusy s lovem ryb pomocí elektrického proudu, se ukázalo, že střídavý proud má na ryby podstatně vyšší účinek, než proud stejnosměrný. Protože ale při jeho použití docházelo k častému poškození a úhynu ryb, nakonec se při vývoji a výrobě elektrických rybolovných agregátů uplatnil stejnosměrný pulzující proud, který je k vodním organizmům šetrnější.

Kdo zaplatí rybářům 470 000 korun za likvidaci mrtvých ryb z Bečvy v kafilérii po zářijové otravě? Nejspíš nikdo. Ačkoliv rybáři pořizují násady z vlastních peněz MO, ryby v řece jim nepatří až do okamžiku, kdy je uloví a ponechají si je. Ryba v řece je podle právního výkladu tzv. res nullius, věc ničí. Rybáři v Bečvě tedy nezachraňovali svůj majetek. Jak se na tuto problematiku dívá bývalý předseda ČRS a autor publikace Rybářská stráž JUDr. Alexander Šíma?