Včera jsme informovali o úhynu ryb pod hrází plzeňské přehrady České údolí. Podle hospodáře místní MO ČRS Plzeň 1 Petra Dimitrova za ním stojí jednoznačně kormoráni. Dlouhodobě způsobují místním rybářům škody v řádu milionů korun.
O tři sta korun hlouběji do peněženky budou muset sáhnout rybáři, kteří si budou chtít pro rok 2020 pořídit celosvazovou povolenku. Český rybářský svaz zdražuje jak mimopstruhové, tak pstruhové povolenky. Mimopstruhové budou nově stát 2500 Kč, pstruhové 2600 Kč.
Ptali jsme se, kolik měří ostroretka, kterou Ondra ulovil při naší výpravě na Orlici. Tipů se nám sešlo hodně a ukázalo se, že máte opravdu dobrý odhad.
To že je Mariánský příkop nejhlubším místem na zemi se učí už na základní škole. Ještě nedávno se uváděla hloubka přibližně 11 500metrů. Dnes vědci toto číslo dílky lepším technologiím upřesnili na 10 994 metrů. Přežijí v takové hloubce ryby?
Velmi chutná rybí polévka, kterou oslovíte celou rodinu. Recept je trochu náročnější, pokud se však pravidelně pohybujete v kuchyni, bude pro vás hračka.
Slovenský cestovatel a dobrodruh Móric Beňovský si díky zrádným Francouzům kralování nad Madagaskarem moc neužil a tak se největší africký ostrov nestal největším ostrovem Slovenska. Škoda, namísto letu z Paříže jsme mohli létat z Bratislavy, zdejší nádherné ženy mohly kromě afrických a indonéských rysů získat i něco z krásy slovenských děvčat a v hospodách by černoši točili Zlatého Bažanta. Tak takovéhle a mnohé jiné koniny mě napadají, když se motorovou lodí řítíme téměř 50km rychlostí z našeho rybářského kempu k souostroví na severu.
Charakteristickým a účinným způsobem lovu zůstává stále lov na plavanou, který se využívá zvláště mezi porosty vodních rostlin nebo v těsné blízkosti zarostlého břehu. Za vhodnou nástrahu slouží žížaly, bílí červi, popřípadě různá těsta, kolínka. Lov línů na plavanou je proto nejčastěji nejlepší v tůních podobným polabským či v Pomoraví (postranní ramena řek).
Když Milan Závorka junior zasekl 18.9.2019 v 9:45 krásně rozjetého kapra, neměl ani tušení, s kým má tu čest. „Když jsem ho uviděl, skoro jsem se skácel“, popisuje Milan Závorka, tatínek šťastného lovce. Váha nakonec ukázala neuvěřitelných 33 kilogramů!
Ve střední Evropě se původně vyskytovalo pět základních druhů, které patří do rodu jeseter. Jeseter velký (Acipenser sturio), jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter hladký (Acipenser nudiventris), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) a jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti). Jeseteři jsou hospodářsky velmi ceněné druhy, v přírodních podmínkách dochází k oslabování jejich stavů, jsou totiž nadměrně loveni.
Lidská činnost mění tvářnost české krajiny a přidává do ní v průběhu staletí nová „oka“ větších či menších vodních lokalit. Zakládání rybníků, budování nových přehradních nádrží či zatopení bývalých lomů. Právě poslední jmenovaná aktivita dává vzniknout původně neplánovaným vodním biotopům. Je lhostejno, jakým způsobem k zatopení těžebních jam po skončení jejich exploatace dojde. Ať už se naplní srážkovou vodou, vývěrem spodních vod nebo záměrným svedením povrchových vod do lomu – vždy je to šance vytvořit nový zajímavý biotop.