Na konci července postihla řeku Hron velká ekologická katastrofa, vlivem otravy uhynuly tuny ryb. Po několika měsících se do řeky pomalu vrací bentos, se zarybňováním bohužel musí slovenští rybáři počkat – kvůli kormoránům.

text: Marek Kožušník

„Po ekologické havárii na řece Hron, která se odehrála 26. července 2021, jsme z řeky vysbírali zhruba 5,5 tuny ryb. Odhadujeme, že jde o osminu, možná desetinu celkového úhynu,“ uvádí v pořadu Slovenské televize Na rybách – Petrův zdar Dušan Reichmann, předseda MO SRZ Žiar nad Hronom.

Vyčíslená přímá škoda na těchto rybách představuje více než 90 tisíc eur (2,3 milionu korun). „Viník je v podstatě od první minuty známý, pořád ještě probíhá vyšetřování, probíhají právní kroky. Jeho postoj ve vztahu k naší organizaci je takový, že nás v ničem nekontaktoval, nedostali jsme od něj žádnou nabídku na pomoc ani kompenzaci,“ dodává Reichmann.

„Velice nám pomohli řadoví rybáři, různé firmy, sponzoři, partneři. Zatím je to víceméně ve formě financí, které budou použity na nákup násad. Také nám pomohly rybářské organizace. Všechna naše snaha směřuje k tomu, abychom opět oživili Hron, aby byla řeka znova plná života, jako byla před otravou,“ doplňuje předseda žiarských rybářů.  

Obnova života v řece

Místní rybáři pravidelně sledují vývoj obnovy života v řece, zabývá se tím zejména hospodář MO SRZ Žiar nad Hronom Richard Štencl, ichtyolog Slovenského rybářského svazu.

otrava řeky
foto: MO SRZ Žiar nad Hronom

„Červencové znečištění bylo takového rozsahu, že jsme v řece zpočátku nezaznamenávali ani zoobentos. Zkušenosti po takových otravách ukazují, že se zoobentos obnoví zhruba do šesti měsíců. Od havárie uplynuly tři měsíce a život na dně se opravdu pomalu obnovuje,“ říká Richard Štencl.

Kormorán opět útočí

Potravní základna je tu podle něj už poměrně bohatá, chybějí jen ryby. „Kvůli kormoránům se ale ryby na podzimní a zimní období neodvážíme nasadit. Musíme čekat, dokud kormoráni neodletí,“ pokračuje Štencl.

kormorán
foto: Wikimedia Commons

„Bohužel přichází podzim, nalétávají nám sem kormoráni ze severu Evropy, vidíme je ve velkých množstvích u Žarnovice a Nové Bani. Je tam kolem 70-80 kusů. A ti vyžírají i to malé množství ryb, které tu je. Takže v současnosti nemá smysl zarybňovat, kormorán by vše zlikvidoval. Byla by to škoda finančních prostředků, vynaložené práce a úsilí,“ dodává Štencl.

Parmy, ostroretky, štiky, hlavatky

Se zarybňováním proto rybáři začnou až v dubnu a květnu, na začátku vegetačního období. Druhové složení nasazovaných ryb bude korespondovat s tím, co tu uhynulo. Ve velké míře se jednalo o ostroretku stěhovavou, parmu obecnou a jelce tlouště.

úhyn ryb
foto: Slovenský Rybár

„Především ostroretku a parmu se budeme snažit dostat do vody v co největším množství, aby se opětovně vytvořila ta velká biomasa, která tady na Hronu byla. Pak můžou nastoupit i dravé druhy ryb, štika a hlavatka, které se tu vyskytovaly. Budou ale muset jít do vody v mladých věkových kategoriích, většinou 1+, protože potravní nabídka tu ještě nebude taková, aby uživila velké nebo i trofejové ryby,“ dodává Štencl.