Lov žraloků pokračuje zvyšující se intenzitou a chráněná území ve světových mořích a oceánech jsou vzácností. Sdružení ochránců přírody a odborníci se mobilizují pro rehabilitaci ohrožených druhů.

Text: Pavel Šimek, foto: repro ladyfreethinker,theculturetrip

Populace na vymření

Odborníci odhadují, že z původních populací mnohých druhů žraloků zbývá pouze 10 % jedinců. Podle odhadů se každoročně ve všech světových vodách uloví 100 až 400 milionů žraloků. Ještě před 40 lety to bylo pouze několik desítek tisíc žraloků.

Odborníci rozeznávají asi 370 druhů žraloků řazených do 74 rodů, 21 čeledí a 12 řádů. Žraloci žijí ve všech oceánech a mořích světa, kromě oblastí kolem zemských pólů. Žijí ve všech hloubkách a dospělci jednotlivých druhů měří od 25 cm do 15 m a váží od 2 kg do 20 tun, řada druhů migruje.

Některé druhy mají pověstné čelisti s velkými zuby ostrými jako žiletka, jiné, které se živí korýši a měkkýši, mají zuby ploché. Charakteristické je, že se žraloci množí velmi pomalu, v řádu jednotek či desítek mláďat. Žraločí samice snáší vejce, nebo se mláďata z vajec vyvinou již v těle matky.

V roce 1999 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN stanovila určitá pravidla na ochranu žraloků. Ale podle nevládní organizace Traffic, bojující proti podloudnému obchodu s živočichy, většina z dvaceti zemí, které uloví nejvíce žraloků, tato pravidla nerespektuje vůbec nebo jen částečně.

„Mezinárodní obavy o osud žraloků se zvětšují s důkazy o tom, že mnohé druhy žraloků jsou ohroženy a že jejich populace se zmenšují,“ uvádí se ve zprávě organizace Traffic.

Ohrožených druhů přibývá

V roce 1996 bylo ohroženo 15 druhů žraloků. Jenže v roce 2011 to už bylo 180 druhů, včetně 30 druhů ohrožených vyhynutím. Podle organizace Dive Tribe je na vině i známý film Steven Spilberga Čelisti z roku 1975, který vytvořil obraz žraloka jako nebezpečného a nenasytného žrouta lidí.

Ochrana žraloků znamená i ochranu mořských hlubin, protože žraloci jsou důležití predátoři pro rovnováhu mořských ekosystémů. Jejich pokračující progresivní mizení mění celkový ekosystém. Když chráníme žraloky, chráníme i celé mořské hlubiny.

Kolik času zbývá, aby už nebylo pozdě? Někteří uvádějí pět let jiní deset let. „My sice přesně  nevíme, kolik žraloků celkově v mořích žije,“ uznává Gwyn Mills, zakladatel Drive Tribe. A dodává, že obchod se žraločími ploutvemi a dalšími produkty musí být okamžitě zakázán. „Ztrácíme tím každoročně velké množství žraloků.“

Ploutve a nic víc…

Zbývá přesvědčit thajské i ostatní asijské rybáře, kteří odřezávají ploutve uloveným žralokům předtím, než je v agonii svrhnou zpět do moře. Klíč k úspěchu bude podle Gwyna Millse finanční. Tvrdí, že živý žralok znamená více peněz hlavně pro turistiku, zejména potápění, než když je mrtvý servírován na talíři. Také uvažuje o ekonomickém modelu, který umožní odškodnit rybáře, kteří nechtěně chycené žraloky vrátí živé a nepoškozené zpět do moře.

Napsat komentář