Kořeny rybářského sportu sahají do roku 1885, kdy vstoupil v platnost zákon, který učinil konec svobodnému a neregulovanému rybaření. Od té doby už nikdo nesměl chytat ryby bez rybářského lístku. Začaly vznikat rybářské spolky, které na pronajatých vodách hospodařily a propagovaly rybářský sport. Pojďme se podívat, jak se chytání jednotlivých druhů ryb za těch 140 let změnilo.
text: Zdeněk Hofman
Jedná se o jediného zástupce mníkovitých, dříve treskovitých ryb v našich vodách. Jeho tělo má válcovitý tvar s mramorovaným zbarvením. Hlava je shora zploštělá s širokou žabí tlamou a malýma očima. Charakteristickým znakem je jediný vous ve středu brady. V tlamě má malé zoubky v několika řadách. První hřbetní ploutev je krátká, zatímco druhá je dlouhá a dosahuje až k zaokrouhlené ploutvi ocasní. Rovněž řitní ploutev je velmi dlouhá.
Mník dorůstá délky 40 až 50 cm, trofejní kusy až 80 cm a hmotnosti 5 kg. Žije při dně, během dne je schovaný v kamenech, kořenech a dalších úkrytech. Na lov vyráží za soumraku. Mník je chladnomilná ryba a přijímá výhradně potravu živočišného původu.
Mník z pohledu historického
V knihách z let 1889–1934, se dočteme mnoho zajímavých informací. K nejzajímavějším patří fakt, že dříve se mníci lovili během celého roku. Dále pak, že mník jest velice žravá ryba, která přes den obyčejně odpočívá, schovaná v největších hlubinách, v děrách pod skalami, balvany, v tarasech a březích, pod kořeny a v jiných úkrytech. K večeru vyráží na lup a sežere vše, nač přijde.
Veškerou faunu dna cpe do sebe včetně jiker a rybek v ohromném množství. Ve vodách pstruhových a lipanových jest proto největším nepřítelem těchto ryb a nutno zde mníky hubiti jednak chytáním do vrší nebo sportováním za tmavých nocí, s povolením úřadu, nejen v létě, ale hlavně od října do ledna a od dubna do května.
Mník chytne se na udici ve dne jen čirou náhodou, a to jedině ve vodě silně zakalené, hlavně před bouří, nejlépe na račí ocásek nebo klepítko oloupané, vranku, mihuli či mrtvou žabku. Za soumraku chytne se v hloubkách již častěji, hlavně po velkém parnu před deštěm, nejlépe za tmavých nocí. Náčiní používáme silného, neboť mník není vůbec opatrný a zhltne vše, nač přijde. Zaseknutého mníka nutno bez dlouhého zdolávání ihned z vody vytáhnouti, jinak by mohl udici do své skrýše zatáhnout.
Držíme-li prut v ruce, pak přidržujeme levým ukazovákem a palcem šňůru nad navijákem, takže zabrání mníka cítíme. Máme-li prut zapíchnutý do břehu, signalizuje nám záběr naviják, případně můžeme na špičku prutu připevnit rolničku. Nejlépe berou mníci bezprostředně před třením začátkem listopadu nebo po tření od února do konce května.
Jdeme na ně
Mník nepatří k běžným úlovkům a mnoho rybářů ho nechytí za celý život. Díky skrytému způsobu života ho chytíme buď náhodou, nebo se na jeho lov musíme specializovat. Mník ožívá, když teplota vody klesne pod osm stupňů, což bývá koncem října a šance na úlovek trvá s ohledem na rybářský řád až do jara.
S příchodem silných mrazů jdou mníci do tření a aktivita slábne. Mník miluje zataženou oblohu, déšť, chumelení, zvednutou a přikalenou vodu. Čím hůř pro lidi, tím lépe pro mníka. Zatímco v takovém nečasu sedí většina rybářů doma u kamen, vyrážejí mníci na lov. Nejlepší čas pro lov je za soumraku a hodinu po setmění. Pokud je řeka zvednutá, bývá nejlepším obdobím doba, kdy voda klesá k normálnímu stavu.
Vybavení
Základem úspěchu je teplé nepromokavé oblečení a boty. Pokud mi je u vody zima, nestojí rybolov za nic. Chytám výhradně na položenou s kratšími teleskopy. Většinou si připravím čtyři pruty, abych se nezdržoval případným převazováním. Nástraha může mezi kameny snadno uváznout, a pokud se mník zažere, musím háček ustřihnout. Pokud berou, je škoda ztrácet drahocenný čas převazováním. Vlasec může být silnější 0,25–0,30 mm. Háčky používám o velikosti 1/0 a 2/0. Nástrahy živá nebo mrtvá rybička, cáry z rybičky a případně i rousnice. Nahazuji většinou kousek od břehu do míst, kde tuším, že mají úkryt.
Záběr
Mezi očka zavěsím čihátko se světýlkem a nastavím velký průvěs. Pak už nezbývá nic jiného, než čekat a modlit se ke svatému Petrovi. Začínajícím lovcům mníků doporučuji notný kus trpělivosti. Důležitá je volba správného místa, doby a času. Pak najednou začne čihátko poskakovat a šplhat k prutu. Nikdy nečekám příliš dlouho. Zaseknu a cítím cukání ryby. Několikrát otočím kličkou navijáku, zvednu prut nad hlavu a z vody se vynoří vysněný mník jednovousý. A takového přeji i vám, tak ať berou.
Diskuze k článku (0)