Na našem rozhodnutí závisí, jestli pro budoucí generace zanecháme oceány plný života, nebo mrtvé a bez živočichů, tvrdí vědci. Rozhodnutí ale prý musí padnout co nejdříve.

Text: převzato z https://www.independent.co.uk/ , foto: pixabay

Podle vědců se nacházíme v bodě zlomu, kdy se musíme rozhodnout, jak se k našim oceánům zachováme. Život v oceánech a jejich vyčištění lze obnovit do třiceti let, musíme však přijmout určitá opatření.

Ve svém plánu vědci uvádějí, že se musíme zaměřit na obnovu decimovaných druhů a ekosystému a nestarat se jen o udržení současného stavu.

Mezi nutné kroky patří ochrana zranitelných stanovišť a druhů, opatrnost a důsledné dodržování pravidel rybolovu, obnova zničených míst a snížení znečištění.

Plán bude účinný pouze tehdy, bude-li dodržen v maximálním rozsahu. Je třeba zabránit oteplování oceánů. Tato opatření by přinesla ztrátu 10 až 20 miliard dolarů, uvádí zpráva v časopise Nature. Zároveň však podotýká, že pokud se jednotlivá omezení dodrží, lze očekávat rychlé rozšíření mangrovových porostů a také růst řas podél pobřeží. To by mělo vést k vyšším ziskům z ekoturistiky, snížení rizik vzniku bouří a hlavně k vyšším výnosům z rybolovu.

Vědci mimo jiné poukazují na obnovu populací ryb při první a druhé světové válce, kdy byl rybolov značně omezen.

Omezení a řízený lov, regulace znečištění a vytváření chráněných území už některé druhy živočichů zachránily .

Jako příklad můžeme uvést keporkaky, kteří byli v roce 1968 téměř vyhubeni a dnes jich je více než 40 000 nebo rypouše severní, kterých v roce 1880 zbylo posledních 20 kusů, dnes jich je přes 200 000.

Hlavní autor studie Carlos Duarte, profesor mořských věd na Univerzitě King Abdullah University of Science and Technology v Saudské Arábii, řekl: „Máme poslední šanci, abychom zanechali zdravý oceán pro generaci našich vnoučat a máme znalosti i nástroje k tomu, abychom toho mohli udělat.“

Dr. David Tudor, ředitel projektů pro Blue Marine Foundation, podotkl: „Jedná se o významnou a pozitivní studii a je zásadní, abychom jednali podle jejích zjištění, abychom bojovali proti dopadům přírodních a klimatických krizí, kterým čelíme. Tato studie ukazuje, že mnoho projektů na ochranu moří, které se dělají ve Velké Británii i ve zbytku světa, má obrovský dopad na obnovu biologické rozmanitosti oceánu.

Počet a rozsah těchto zásahů se však musí rychle zvýšit, pokud se máme přiblížit k zastavení ničivého dopadu nadměrného rybolovu, znečištění a ztráty biotopů. Je nezbytné, aby byl globální oceán spravován udržitelně a oblasti, které to potřebují, měly nejvyšší úroveň ochrany. Právě teď se pracuje na úžasných projektech: ať už jde o obnovu endemických ústřic v Solentu, práci na modelech udržitelného rybolovu v Berwickshire nebo o rozšíření ochrany moří na Maledivách. Svět ale potřebuje víc.“

Napsat komentář