Text: Mirek Brát, foto: autor
Je lhostejno, jakým způsobem k zatopení těžebních jam po skončení jejich exploatace dojde. Ať už se naplní srážkovou vodou, vývěrem spodních vod nebo záměrným svedením povrchových vod do lomu – vždy je to šance vytvořit nový zajímavý biotop.
Život si hledá cestu do nového vodního prostředí jednak přirozenou cestou (obojživelníci, ptáci, invazivní druhy mlžů atd.), jednak se velmi rychle chopí šance člověk a začne dotvářet toto prostředí k obrazu svému…
Přitom je životnost nového biotopu předem limitována. Pravda, nejedná se přímo o „život jepičí“. Spíše o proces trvající desítky let, kdy je vodní lokalita zanášena organickým materiálem. Živinami obohacovaná voda produkuje více rostlin a původně čistá voda získává klasické vegetační zabarvení. Když dosáhne množství organického materiálu v zatopeném lomu kritické hranice, mění vodní lokalita „volací znaky“ a stává se mokřadním biotopem.
Lokalita mokřadního biotopu je důležitá především pro obojživelníky, protože ryby už v těchto podmínkách nedokážou přežít. V poslední fázi pak mizí i mokřadní biotop a lokalita zaniká.
Takto popsaná chronologie ovšem nepočítá s aktivitou člověka. Jako parafrázi můžeme užít titul známé české filmové veselohry Hop a je tu lidoop, pardon, člověk… S jeho odvěkou touhou tvořit a přetvářet s úmysly dobrými a výsledky nedobrými.
Životnost zatopeného lomu s čistou vodou totiž výrazně ovlivňuje jeho zarybnění, de facto složení celého společenstva živočichů, které lokalitu obývá. Především vysazené ryby mění i tak křehkou stabilitu biotopu redukováním zooplanktonu, který dokáže čistit vodu od řas. Řasy a další vodní rostliny navíc po skončení vegetačního období zahnívají u dna. Tyto chemické procesy ochuzují vodu o kyslík.
Spirála, v jejímž závěru je nejprve mokřadní biotop a později zánik celého biotopu se přičiněním člověka roztáčí stále rychleji. Po zatopených lomech je ovšem stále velká poptávka a jsou využívány k turistickým a relaxačním aktivitám – ke koupání, sportovnímu rybolovu atd.
O to více je důležité uvědomit si základní vazby a principy, které ovlivňují kvalitu těchto vodních biotopů, které člověku „nad plán spadly do klína“ – ať už se jedná o vhodné zarybnění, péči o správnou úroveň zooplanktonu či eliminaci nadměrného organického znečištění apod. Mořské pobřeží nám geopolitické uspořádání světové mapy hned tak nenadělí. Po mořské zátoce s křišťálovou vodou je však v našich zeměpisných šířkách hned na řadě sloupec čisté a oživené vody zahroužený do věnce horniny.
Diskuze k článku (0)