Text: Mirek Brát, foto: autor
S posledním litrem benzinu v nádrži skútru utahaného celodenním výletem. Promnu si zaprášené oči. Na horizontu je skupina jezdců v dlouhých pláštích zdobených kříži. Tak už se to provalilo! Určitě neudržel jazyk za zuby ten číšník z kavárny! Jasně, takové „dýško“ je vždycky podezřelé. Ovšem, těžko být lakomý, když najdete poklad maltézských rytířů!
Ostrov Gozo
Ostrov Gozo je druhým největším ostrovem Maltské republiky. I když, všechno co je na Maltě zdobeno přívlastkem velký, je stále velmi malé. Gozo má jen 67 čtverečních kilometrů a jeho populace by se klidně vešla do českého okresního města. O co menší výměra, o to pohnutější historie. Dějiny na Maltu nikdy nezapomněly, protože jim vždy jaksi stála v cestě. Maltské ostrovy jsou obydlené již od prehistorických dob. Právě ostrov Gozo je někdy identifikován jako bájná Ogygie, na které nymfa Kalypso sedm let věznila řeckého reka Odyssea.
Z nejistých homérských časů posuňme jezdce času někam do začátků 16. století. Právě tehdy přichází na ostrovy rytířský řád Johanitů. Z jejich sídla na řeckém ostrově Rhodos je vyhnala osmanská armáda. Přizpůsobivost rytířům Sv. Jana nikdy nechyběla. Stali se jako maltézští rytíři vládci Malty na příštích 268 let.
Konec jejich zářivé éry je spjatý se stínem třírohého klobouku jistého, dějinám dobře známého ctižádostivého Korzičana. I v jeho životě měly ostrovy důležitou roli: Malta, Elba, Sv. Helena…
Ale zpátky k našim rytířům, kteří pozvedli Maltu k prosperitě a bohatství. Maltské ostrovy ozdobily nádherné církevní stavby, na jejich obranu byly vztyčeny pyšné citadely, vznikaly první nemocnice. To vše by nebylo možné bez peněz. Už od dob Velké francouzské revoluce kolují historky o pokladu Maltézských rytířů. Tajemná bratrstva, poslední slova velmistrů, záhadná znamení…
Filmové scenáristé okusují v nervozitě tužky a záhadologové blogují na internetu. Pod svícnem je tma a ve tmě nevidíte na cestu. Jinak by už dávno vešlo ve známost, že k pokladu Maltézských rytířů vede běžná turistická trasa!
Podmořská pokladnice
Maltské ostrovy jsou puklé pokladnice, ze kterých se bohatství rozlilo jako magma z jícnu dávné sopky. Je všude kolem. Má stovky odstínů modři. Nikdo si poklad neodnese domů, neuloží ho do sejfu, nepromění na výhodný termínovaný vklad. Ráno se třpytí jako lavina diamantů, po západu slunce do něho tiše ulehne ebenová kráska noc.
Středozemní moře… Jeden z hlavních zdrojů bohatství ostrovních říší i bohatství samotné. Moře kolem ostrova Gozo je pokladem, o který Maltézští rytíři sváděli urputné boje s Osmany.
Později odsud startovali britské spitfairy, aby bránily Maltu proti útokům „nadlidí“. Vždycky šlo o moře jako vojenskou dopravní tepnu, jako platformu obchodu, jako zdroj obživy rybářů, lovců korálů, mořských hub… A v moderních časech se moře stalo i bohatstvím mezinárodní turistiky.
Maltský poklad však už není kompletní. Civilizace si z něho ukousla tučná sousta. Masivní rybolov bez šance dát mořskému ekosystému dostatek času na nezbytnou reprodukci. Velkých ryb je málo a tak musí být zdejší rybářské restaurace zásobovány paradoxně ze zahraničí. V minulosti v zimě do vod v okolí Malty připlouvaly vzácné druhy ryb. V minulosti… Populace drobných kytovců, zejména delfínů, také značně prořídla. Stále však zbývá působivý mořský svět s typickými zástupci planktonu, nektonu i bentosu.
Kanicové hnědí, medúzy, ropušnice, murény, hejna sapínů a mořanů. Něžní mořští koníčci i pichlavě apatické ježovky. A ve zbývající části pokladu se najdou opravdu zářivé a nápadné perly, byť po setkání s nimi lidé příliš netouží. Na Maltě měl být podle dostupných pramenů v 80. letech minulého století uloven největší bílý žralok v historii s délkou přesahující sedm metrů.
Možná i proto si Maltu zvolili v loňském roce američtí filmaři, kteří zde natáčeli scény pro snímek zachycující událost, která v roce 1916 šokovala obyvatele New Jersey. Žralok zde tehdy usmrtil několik lidí. Filmaři pečlivě zabalili mechanické žraloky do přepravních kontejnerů a odjeli.
Na „žraločích mapách“ však stále zůstává nakreslený trojúhelník, v jehož vrcholech leží Sicílie, Malta a Mys Cap Bon v Tunisku. Magický triangl vymezuje plochu, kde čistě teoreticky může dojít k reálnému setkání s bílým žralokem. Kdo ví, možná maltézští rytíři nechtějí nechat svůj poklad jen tak, bez dozoru…
Diskuze k článku (0)