Výhled je vskutku impozantní. Řeka Klamath vytváří ve své deltě písečný nános, který přehrazuje většinu delty. Zůstává tak úzký prostor s rychle tekoucí řekou, jehož využívají rybáři a snaží se ulovit svého životního lososa.
text: Marek Šmejkal, Daniel Bartoň
A nezvolili si zrovna špatné místo, tedy vzhledem k zeměpisné šířce této lokality. Je totiž ve slunné Kalifornii, kde tmavě modré moře a krásné útesy vybízí ke koupání.
Pouze však do té doby, než do něj člověk ponoří nohu. Vzestupný a na živiny bohatý Kalifornský proud putující z Arktidy omývá místní břehy a posouvá teplotu někam k třinácti stupňům.
Můžete tu potkat chaluhové lesy s vydrami mořskými, ze surfového prkna vás může strhnout velký bílý žralok, anebo se zde můžete o lososa přetahovat s lachtanem či tuleněm. A ačkoliv je první varianta nejspíš tou nejpravděpodobnější, v Kalifornii jsem se setkal s tou posledně zmíněnou situací.
Řeka Klamath je totiž nejjižnější řekou s velkým tahem lososů stále podporující lokální rybářství. A ačkoliv pruty zůstaly ležet doma, nedalo nám to a šli jsme se podívat k řece, zda neuvidíme alespoň záblesk nějakého lososa vyskakujícího z vody. Právě je totiž v plném proudu podzimní tah lososa čaviča (Oncorhynchus tshawytscha) a o měsíc později bude táhnout losos kisuč (Oncorhynchus kisutch).
Tajemný obsah odpadkového pytle
Příjezd k řece Klamath je pro někoho, kdo strávil dětství na návesních rybníčcích a u jezů prošpikované Sázavy, vskutku impozantní. Delta je bohatá na vodní ptáky. Pelikáni předvádí výstavní šipky do vody či jen plachtí nad našimi hlavami, kormoráni se suší na pláži a občas proletí o poznání větší příbuzný naší volavky – volavka velká. Čas od času vodní hladinu na okamžik protne hlava nějakého ploutvonožce.
O kousek dál po proudu přímo v ústí řeky Klamath se koncentrují rybáři. Před pár minutami prošli okolo nás čtyři se svěšenými hlavami a prázdnýma rukama. Nevypadá to tedy, že bychom přijeli ve správný čas. Od ústí řeky odchází další člověk a zvolna míří k nám třímaje v ruce černý pytel s jakýmsi obsahem. Nenechávám si ujít příležitost vidět lososa, a tak k němu jdu a vyptávám se ho na obsah pytle.
Souboj s lachtanem
Setkáváme se s indiánem z kmene Yuroků. Samým rozrušením z lovu nemůže černý pytel rozmotat. Mám dokonce pocit, že dříve, než indián lososa z pytle vyprostí, tak se mu zkazí. Pomáhám mu tedy najít cestu k rybě – a z pytle se klube zvláštně zhyzděný losos bez hlavy. A v tu chvíli slyšíme historku, kterou v ten den zopakuje ještě nejméně dvacetkrát, a stejně nepochopíme, co se vlastně stalo.
Zasekl prý lachtana a následoval souboj jeho života. Lachtan mu vymotal 150 m šnůry (opravdu, na navijáku je prázdná cívka). Ale na oplátku lachtanovi sebral lososa. Jak mu ho sebral, když mu lachtan odplaval se šnůrou, nám indián neříká. Pouze trvá na tom, že nejdříve zasekl lachtana, pak od něj získal lososa.
Jako kompenzace za minulost a zmenšení původního území mají indiáni yurockého kmene právo na řece Klamath celoročního lovu lososů, zatímco pro běžné rybáře je lov značně omezen obdobím roku i používaným náčiním (např. háček bez protihrotu). Původní obyvatelé mohou také podsekávat, což náš nový známý využívá na 100 %.
Jeho výbava je velice prostá. V krabičce leží trojháčky, za které by se nemusel stydět ani půlkilový pilker na tresky a 200g olovo. Loví zde už několik desítek let a největšího lososa pamatuje okolo 23 kg. Úlovek prý vozí rodině 140 mil (225 km) proti proudu řeky.
Zvědavé oči
S úspěšně vyjmutým lososem z pytle na odpadky kráčí indián v běžných botaskách do ledové řeky. Okolo se slétají racci v očekávání vnitřností. Pach lososa či ruch způsobený racky přilákává i další živočichy. Okolo se začínají vynořovat zvědavé oči tuleně a občas se mihne i hlava lachtana. Obzvlášť jeden tuleň projevuje zájem, a tak se k nám díky této situaci pomalu sune blíže a blíže.
Řeka Klamath je momentálně nejlepší rezervací, kterou jsme v USA doposud navštívili, a tak tu plánujeme ještě nějakou dobu zůstat. V tu chvíli však přichází nabídka, kterou jakožto týden stanující turisté nezvládáme odmítnout. „Když mě svezete domů, dám vám kus lososa na večeři.“
Bleskurychle tedy nasedáme do auta. Postupně se přidávají další podmínky typu: „Mám obří žízeň, byl to fakt těžkej den, chlape, měl jsem na udici lachtana, nemáš studený pivo?“ a „Zastavte mi tady u benzínky, koupím si ještě nějaký pivo, byl to fakt těžkej den, mám rybu, to musím oslavit!“
Konečně chápeme, že rozpačité rozbalování pytle a neustálé opakování historky dokola nebylo pouze z rybářského nadšení. Setkali jsme se jen se známou slabostí původních obyvatel USA pro alkohol. V mnoha rezervacích je také kvůli tomu vytvořen speciální nápravný program.
Budoucnost lososů na řece Klamath
Ačkoliv je tato řeka poměrně na jihu, v minulosti zde byl třetí nejsilnější tah lososů v USA. Ten současný je v této době jen jeho pouhým zlomkem. Mohou za to zejména přehrady postavené v povodí řeky a zemědělské využití povodí. Díky nim přišli lososi o 480 km řeky, které v minulosti využívali pro tah, tření a růst strdlic.
Kromě tohoto přímého dopadu na velikost dostupného habitatu také přehrady ovlivňují teplotu a kvalitu vody. V roce 2002 během migrace došlo k úhynu 34 000 ryb, který vedl ke krizi původních obyvatel v rezervacích. Byl to jeden ze zlomových momentů vedoucí k projektu zboření čtyř přehrad na povodí.
Tento obrovský počin je plánován na příští rok. Přestože je tedy Kalifornie sužována suchem více než Česká republika, ochrana lososů a řeky Klamath zde má přednost dokonce i před vodními zdroji pro zemědělství.
Bude bezpochyby zajímavé sledovat budoucí vývoj a potencionální obnovení silného tahu lososů v oblasti. Jsou na nich značně závislí nejen místní lidé, ale i mnoho rybožravých predátorů v tomto ekosystému. A po nevšedním zážitku s indiánem mohu potvrdit, že místní divoký losos opravdu chutná skvěle a v projektu je o co bojovat.
Diskuze k článku (0)