Nekonečné čekání aneb Jak mě moje dcerka vyškolila
Celý měsíc sedávám u vody a čekám na první záběr pořádného kapra. Po každém sezení odcházím domů bez jediné jízdy. Kde je chyba? Udice mám vyladěné perfektně. Místo je léty prověřené, o velké ryby tu nouze není. Přesto jsem neúspěšný.
Pro vložení na váš web používající WordPress, zkopírujte a vložte tuto adresu URL
Pro vložení obsahu, zkopírujte a vložte tento kód na váš web