Text: David Štrunc, foto: Milan Líbal
Lososa se podaří ulovit jen hrstce českých rybářů… Povězte mi, jak se vám to podařilo?
Šel jsem původně na candáty. Ti ten den vůbec nespolupracovali. Chodíme na tato místa poměrně často a víme, že tam ryby jsou. Zkoušel jsem gumy i wobblery, ale nic je ten den nepřimělo k záběru. Nakonec jsem nasadil třpytku. Dlouho to netrvalo a přišel záběr.
Takže losos zabral na rotačku?
Ano, na stříbrnou rotačku velikost 4.
Kde přesně jste ho ulovil?
Zabral mi Losos kousek proti proudu od přítoku Kamenice. Je to tak 200 metrů. Poznáte to podle mola, které je v těch místech ukotvené.
Prozradíte, jaká je spojitost mezi vámi a minule uloveným lososem? Všiml jsem si, že máte na fotkách stejný znak a používáte stejnou měrku.
To prozradím velmi rád. Jsme v podstatě tříčlenný rodinný tým, který spolu chodí na ryby. Minule se povedlo lososa ulovit Martinovi, tentokrát mně.
Jak souboj probíhal?
Nástraha nejprve jen ztěžkla. Nedá se mluvit ani o kopnutí jako u candáta. Pak přišla jízda, jakou jsem v životě nezažil. Losos jako by mi chtěl ukrást prut. Měl jsem co dělat, abych ho vůbec ubrzdil. Nevím, jak dlouho souboj trval. Mohly to být minuty, maximálně desítky minut, ale mně to připadalo jako hodiny. Když jsem ho konečně dostal ke břehu, začal se převalovat jako krokodýl. Po podebrání mu téměř ihned vypadla třpytka z tlamy.
Takže jste měl štěstí, že nevypadla dřív.
Určitě a obrovské! Na druhou stranu, když jsem viděl ty zuby, byl jsem rád, že tam nemusím srkat prsty.
Který moment pro vás byl nejtěžší?
Myslím, že začátek souboje. Losos má neuvěřitelnou sílu, kterou nemá žádná jiná ryba žijící u nás. Druhý moment byl úplný závěr, když se ryba začala převalovat těsně u břehu.
Diskuze k článku (0)