V pátek 3. června 2022 zahájila provoz monitorovací stanice na řece Bečvě. Zařízení je schopné díky perloočkám okamžitě poznat změny v kvalitě vody, odebírat vzorky, varovat před znečištěním i zjistit, odkud znečištění mohlo přijít a jaký je jeho rozsah.
text: Marek Kožušník
Stanice stojí na břehu řeky pod hlavními výustěmi podniků ve Valašském Meziříčí. Pomocí monitoringu by se mohlo předejít ekologickým haváriím, jaká se stala například na Bečvě v září roku 2020. Jde o první podobné zařízení v Česku.
„Na základě neblahé zkušenosti před dvěma lety jsme si říkali, že je to optimální příležitost, abychom v České republice zavedli kontinuální měření nezávadnosti vody. Proto jsme se rozhodli vybudovat tuhle stanici,“ řekl v pátek novinářům Tomáš Urban, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM).

„Je to výzkumný projekt na dobu jednoho roku, kdy zjistíme poznatky, které bychom potom použili pro kontinuální měření v celé republice. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, je to první krok,“ dodal Urban.
Po roce bude na státních orgánech či samosprávách, zda budou chtít přístroj využít a kam jej umístí.
Přístrojové vybavení stálo 2,5 milionu korun, stavba 1,2 milionu a provoz by měl stát 300 000 korun až půl milionu korun ročně. Součástí projektu je proto také zjistit možnosti levnějšího řešení.

Urban však zdůraznil, že VÚV TGM je výzkumným ústavem, který neřeší havárie či sledování podniků, ale snaží se najít řešení, aby se kontrolovala nezávadnost vody a byl postup zamezující šíření havárie.
Do přístroje se pomocí čerpadla přivádí voda z řeky. Vtéká do komůrky, kde jsou perloočky, které snímají kamery. Systém vyhodnocuje jejich chování a sleduje několik parametrů, ze kterých se vypočítává toxický index. Pokud se situace zhorší, spustí se alarm, dá se signál institucím a začnou se také automaticky odebírat vzorky.

Systém také dokáže určit, odkud pravděpodobně znečištění přišlo a jak je velké. Perloočky reagují podle Přemysla Soldána z ostravské pobočky VÚV TGM okamžitě a mnohem dříve než například ryby. V praxi se na znečištění přijde často až v momentu, kdy ryby uhynou.
Více se o projektu online kontinuálního monitoringu toxicity říční vody dozvíte zde.
Diskuze k článku (0)