Boilie je mezi kapraři bezpochyby tím nejdiskutovanějším tématem. Skoro každý řeší, na co kdo chytá a zvlášť tehdy, když je úspěšný. Mnozí těmto kuličkám přisuzují zázračnou moc, mnozí od nich očekávají i to, co samy o sobě nesvedou.

text: Michal Kučera

Přitom koluje spousta mýtů, polopravd nebo alespoň částečně zkreslených názorů. V tomto a následujících dílech se pokusím některé z nich vysvětlit a uvést na pravou míru.

Jednou z nejčastějších věcí, s kterou se setkávám, je představa, že nějaká kulička na určité vodě „chytá“ tak mocně, že ji k ulovení velkého kapra stačí kamkoli nahodit, zatímco na jiné boilie v tu dobu nic nechytíte. Podobné názory jsem zaznamenal přímo u vody, případně i v obchodě.

Čas od času k nám na prodejnu někdo přijde a žádá si specifickou příchuť, dejme tomu Meruňku. Když danou příchuť nemám a nabízím mu podobnou, například Broskev, tak ji nechce. A i když danou příchuť mám, tak nechce červenou, ale oranžovou, na kterou jedinou to prý bere.

Jak taková představa vzniká, je zřejmé. Na nějaké vodě jeden rybář tahá kapra za kaprem, zatímco ostatní okolo nic. A tak se domnívají, že má pod háčkem zázračnou kuličku. Jinak by přeci nebylo možné, aby tolik nachytal. V tu chvíli začíná pátrání po značce, barvě, velikosti, příchuti atd.

boilie
foto: Michal Kučera

Pokud je ten úspěšný rybář sdílný, všichni z okolí se okamžitě rozjedou po krámech a snaží se sehnat onen kulatý zázrak. S domněnkou, že pak i oni budou chytat ryby jako na běžícím pásu. Kdyby to takhle fungovalo, byla by rybařina velmi jednoduchá. Ale ono to tak zpravidla není.

Hlavní důvod úspěšnosti onoho rybáře většinou nespočívá v zázračné kuličce, ale především ve výběru místa, případně v jeho pravidelném vnadění. Kapři, alespoň ti větší, sbírají potravu jen na určitých místech, která mohou být velmi malá, třeba i méně než 5×5 metrů. Často jsou to místa plná škeblí, patentek či jiné potravy, nebo leží na trasách, kudy kapři pravidelně proplouvají.

O kus dál už může být jiné dno nebo jiná hloubka, ve které ryby v tu dobu nejsou zvyklé hledat potravu. Museli byste zde dlouho vnadit, aby začaly. Proto stejná kulička, která tak bezvadně funguje onomu úspěšnému rybáři, nemusí, když je nahozená jinam, přinést žádné záběry.

Dopřejte kaprovi víc než jedno kolečko salámu

Žádná kulička nemá takovou moc, aby donutila kapry sbírat tam, kde nechtějí. Zvlášť když to bude jen jedna kulička, nepodpořená dalším krmením okolo ní. Kapr sice pečlivě zkoumá veškeré zdroje potravy, ale ty zdroje pro něj musí být efektivní, jinak by nepřežil. A snažit se zkoumat jednu kuličku tam, kde v okolí není žádná jiná další potrava (ať už přirozená nebo od rybářů), pro něj znamená větší výdej energie než následný zisk.

Asi jako byste běželi pro jedno malé kolečko salámu pět kilometrů tam a pět zpátky. Kdyby těch koleček bylo víc, k tomu čerstvé pečivo a orosené pivo, tak snad ano, ale takhle si to velmi rychle rozmyslíte. U kapra to místo přemýšlení obstará instinkt a zvířecí pud.

kapr
foto: Michal Kučera

Nahodit nebo položit nástrahu na správné místo je základ. Pokud to dokážete, jsem naprosto přesvědčený, že tu budou s největší pravděpodobností fungovat stejně dobře i jiná boilie, než na které ten úspěšný rybář chytá. Proč si to myslím?

Představte si, že v oblíbené hospodě, kam chodí každý den hodně lidí, je na stolech rozprostřená hostina, navíc zdarma. Tatarák, řízky, steaky, kuřecí křidýlka, dortíky, zákusky a tak dále. Myslíte si, že zmizí jen jedno jídlo, zatímco ostatní zůstanou netknuté? Nesmyl! Jasně, něco bude pryč rychleji a něco pomaleji, ale nejspíš zmizí úplně vše, snad až na nepovedené věci. A přesně tak je to u boilie.

Nějaké z nich může být v tu chvíli preferovanější, zejména pokud se s ním předtím vnadilo. Ale i ta ostatní boilie, pokud kapry z nějakého důvodu vyloženě neodpuzují, jsou též postupně vysbírána. Kapři, tak jako lidé, nenechají ležet bez povšimnutí snadno dostupnou potravu položenou do jimi navštěvovaných míst.

Zázračná kulička, která by jako jediná v danou chvíli na dané vodě fungovala, je prostě iluze. Daleko lepší, než zjišťovat na co kdo chytá, je přemýšlet o tom, kde chytá a co pro to dělá. Na dobrém místě lze chytit kapra i s minimem návnady nebo úplně bez ní, ale je velký rozdíl, když si tu nějakou dobu vnadíte. Kaprům tím vytvoříte alternativní zdroj potravy, která jim navíc chutná, a hlavně jim dává dostatek výživy.

Je samozřejmě podstatné i to, jestli jste použili 5 kuliček, půl kila, nebo 5 kg návnady. Větší množství krmení sice nemusí automaticky znamenat víc chycených ryb, ale určitě jich víc přiláká. Při dostatku návnady jsou ryby obvykle mnohem méně opatrné. Pátrání po další potravě je natolik zaměstná, že si kolikrát ani nevšimnou, když se některá z nich píchne na háček.

Důležitá je důvěra

Zkreslená bývá i představa, že nějaké boilie na dané vodě nefunguje. Zkreslená říkám proto, že to zčásti může být pravda. Prostě je nějaký důvod, který se mnohdy nedá logicky vysvětlit, proč to či ono boilie na té vodě záběry nepřináší, zatímco jinde patří k úspěšným.

Těch vlivů na každé vodě je mnoho, ať už je to dostupnost přirozené potravy, její složení a velikost, složení dna, PH vody, obsah kyslíku, teplota vody a zřejmě i mnohé další. Ze zkušeností vím, že někde výborně fungují kořeněné věci, zatímco jinde nejsou tak úspěšné. Jsou vody, kde kapři preferují sladké boilie, zatímco jinde celoročně rybí a masové. Ale že by na kvalitní účinné boilie, jenž na mnoha vodách dobře chytá, nebylo možné na konkrétním revíru udělat záběr?

Mnohdy velkou roli hraje nedůvěra a menší trpělivost rybářů. Mám k tomu krásný příklad z loňské sezony. Přijel jsem na ryby za kamarádem, který na tom místě byl spolu s jinými kolegy už týden. Neptal jsem se ho, na co to bere, ale zajímalo mě, jak si vede připravovaná novinka BigC Cheeseburger, kterou jsem mu dal s sebou na vyzkoušení.

„Člověče, nic, zkoušeli jsme ji celý týden, ale ani menší ryby, asi na této vodě nefunguje,“ sdělil mi. Trochu jsem znejistěl, ale protože jsem s tímto boilie měl z předchozích výprav nachytané krásné ryby, na jeden prut jsem ho dal. Na druhý jsem zvolil odlišné boilie. První záběr přišel po několika hodinách chytání, brzy poté dva další.

Vše od pěkných ryb od 12 do 17 kg, zatímco kolega za tu dobu ulovil jen jednoho násaďáka. Jak asi tušíte, všechny tři moje ryby byly na BigC. V dalších dnech bylo skóre podobné, dokonce jsem na něj ulovil i dva kapry přes 20 kg. A tak jsme brzy oba chytali prakticky už jen na toto boilie.
„No vidíš, a tys mi říkal, že tu nefunguje,“ dobírám si kolegu. Nakonec z něj vylezlo, že ho zkoušeli v prvních dnech, kdy měli celkově málo záběrů. Ale jelikož záběry přišly na jiné nástrahy, postupně BigC přestali nastražovat. Přestali mu věřit.

A to je přesně ten důvod, proč mnozí rybáři o daném boilie prohlašují, že na té vodě nefunguje. Nedají mu dostatek času, nemají s ním tolik trpělivosti, aby je přesvědčilo. Nebo ho nastraží na prut, na který tak jako tak nejsou záběry, aby se v té nedůvěře utvrdili.

Jeden ze známých testerů se mi ve slabé chvilce po požití vyšší dávky alkoholu přiznal, že vždy na úspěšné místo nastražoval odzkoušené boilie, kterému věřil, zatímco novinky na testování dával na ta méně produktivní místa nebo to prostě někam hodil, děj se vůle boží.

Pokud tohle uděláte, není divu, že budete mít pocit, že ono boilie na této vodě nefunguje. Důvěra v to, nač chytáte, je nesmírně důležitá. Sám vzpomínám, že jsem míval boilie, na které mi to moc nešlo, byť jsem věděl, že mnozí na něj úspěšně chytají. Dnes už vím, že problém byl především v mé hlavě, nikoli v těch kuličkách. Když si to uvědomíte, udělali jste první krok na cestě k úspěchu.