Muškařské mistrovství světa ovládly Češky, dařilo se jim i na rozvodněné řece

České muškařky dosáhly na historicky prvním mistrovství světa žen v lovu ryb na mušku mimořádného úspěchu. Kolik medailí celkem přivezly? Jak si poradily s bouřkou a rozvodněnou řekou? Jaké ryby se nejčastěji lovily?

text: Marek Kožušník

Tereza Rutová se stala první muškařskou mistryní světa. Stříbro bere Katka Švagrová. Bronz si v posledním kole vychytala Markéta Procházková. Čtvrté místo obsadila Eliška Marková. Pětici českých reprezentantek uzavírá na 12. místě Štěpánka Šimůnková Marková.

V hodnocení týmů získaly Češky první místo před závodnicemi z Finska a Norska, celkem se závodů účastnilo devět zemí. Takové jsou výsledky 1. ročníku mistrovství světa žen v lovu ryb na mušku.

Mistrovství světa probíhalo od 4. do 10. července na norských řekách Glomma, Rena, Atna a na jezeře Sølensjøen.

Česká muškařská škola

V Norsku se sešlo padesát muškařek z celého světa. Z pětice českých reprezentantek se čtyři umístily na 1. až 4. místě a „nejhorším“ výsledkem bylo dvanácté místo. To jsou české muškařky opravdu o třídu lepší než zbytek světa?

„V České republice pořádáme během roku mnoho závodů, kde se naše ženy utkávají i s muži, porovnávají s nimi své muškařské dovednosti. Samozřejmě není nic neobvyklého, že je i porážejí. A tímto zároveň získávají mnoho zkušeností a bojovného ducha. U nás mají ženy ve své kategorii i samostatné mistrovství na jezeru i na řece,“ vysvětluje pro iRybářství trenér české muškařské reprezentace Jaromír Šram.

Očima vítězky

„Ze začátku pro nás bylo nejsložitější popasovat se s faktem, že tamější řeky se nemohou svou vodnatostí srovnávat s českými pstruhovými řekami. Ale postupně jsme zjistily, že i na tak velké řece, jako je Glomma, se dá krásně zachytat,“ popisuje pro iRybářství novopečená mistryně světa Tereza Rutová.

„Šampionát jsme si s týmem neskutečně užili. Nejraději vzpomínám na společnou radost, když jsme zjistili, že vítězství je naše. Osobně pak budu dlouho vzpomínat na moment, kdy se mi podařilo chytit první měřitelnou (20 cm +) rybu v posledním kole závodu. To jsem už věděla, že si tím udržím místo na stupni vítězek,“ usmívá se Tereza Rutová.

Nejlepší parta na světě

„Všechny naše závodnice jsou na vysoké úrovni, i při tuzemských závodech se v podstatě točí na stupních vítězů mezi sebou podle toho, jaký úsek si která vylosuje. Dobrý výsledek celého družstva záleží hlavně na týmové spolupráci, na předávání informací a poznatků jak při trénincích, tak i při závodech mezi jednotlivými koly. Záleží hlavně na kolektivu a ten máme nejlepší na světě,“ popisuje reprezentační trenér Jaromír Šram.

Při trénincích naše závodnice trochu trápilo počasí, protože téměř neustále pršelo. Průtok řek se měnil a místy nemohly ani zabrodit do řeky, takže byly nuceny zkoušet mušky ze břehu.

„Díky finanční a materiální podpoře sponzorů jsme si mohli dovolit trénovat i na dražších úsecích řek s lepší obsádkou ryb. Takže jsme při trénincích chytali dostatečné množství ryb, mohli si vyzkoušet naše mušky a způsoby jejich nabídky. A když se toto daří, jdete do závodu podstatně klidnější a máte obavy pouze z toho, jaký úsek si na řece vylosujete,“ vysvětluje Jaromír Šram.

„Pochopitelně jsme každý večer vázali mušky, které nám nejvíce braly, včetně nových modifikací,“ dodává.

A jak probíhal samotný závod?

Tři řeky a jezero

První dva závodní úseky byly na řece Glomma. „V den příjezdu jsme si ji prohlíželi a moc se nám líbila. Teklo asi 80 m³, byla velká, široká zhruba sto metrů,“ popisuje Jaromír Šram. Pak ale přišly velké bouřky. Řeka se zakalila a průtok se zvýšil na 400 m³.

„Kameny na březích se ztratily a voda vystoupala až do lesa. Zkrátka strašný. Naštěstí voda do závodu klesla na nějakých 150 m³ a vyčistila se,“ dodává trenér.

Třetí závod probíhal na řece Rena. „To je také nádherná řeka, už menší, ale vybrali nám úsek, kde voda většina úseku stála. Olej, vysoké břehy, nepřístupná ze břehu. Ne že by nám sedla, ale holky zde byly neporazitelné,“ usmívá se.

Další řeka Atna už byla těžší, rozvodněná a špatně chytatelná. Ryby, hlavně potočáci, zde byly ukryté na straně řeky, kde byla hloubka.

„Při závodu hodně rozhoduje los. Můžete být sebelepší, ale když dostanete úsek řeky, kde se za pět kol nic nechytilo, tak je to asi špatné místo. No a pak bylo na řadě obrovské jezero Sølensjøen, zde jsme se snažili chytat lipany v mělčinách a v závětří, tedy v zátokách a za ostrovy,“ dodává reprezentační trenér.

Jaké ryby se nejčastěji lovily? V řekách i na jezeru převládal podle Jaromíra Šrama lipan a doprovodná ryba potočák. Pouze na řece Atna tomu bylo naopak.

Ženy proti mužům

Na rozdíl od české praxe se světové ženské mistrovství konalo letos poprvé. „Historicky se občas na nějakém mezinárodním závodě žena objevila, ale víceméně to byla záležitost mužů,“ popisuje Jaromír Šram.

V roce 2011 bylo poprvé při mistrovství Evropy umožněno startovat i ženským týmům. Sice neměly svou kategorii a závodily proti mužům, ale ta možnost tu byla.

„Pro zajímavost, ze sedmnácti týmů se naše ženy umístily na 12. místě, Tereza Rutová byla osmnáctá z 88 závodníků. Na mistrovství Evropy v roce 2018 pořadatel opět povolil i ženské týmy, které soutěžily i proti mužům. Z patnácti týmů se naše ženy umístily na krásném čtvrtém místě,“ doplňuje Jaromír Šram.

Je tedy o místa v české ženské reprezentaci velká tlačenice? „Po pravdě, v současné době moc muškařek, které se zúčastňují závodů, nemáme. Skvělých muškařek je v republice určitě mnoho, ale bohužel z nějakého důvodu nezávodí. Nebo neví, jak se k závodům v muškaření dostat. Rozhodně bych je chtěl touto cestou oslovit, aby se mi v případě zájmu o tento sport ozvaly,“ láká nové reprezentační naděje Jaromír Šram.