V souvislosti s nárůstem škod způsobených v posledních letech v důsledku povodní, zesílil tlak na úpravy vodních toků. Ochránci přírody i rybáři mají s regulacemi přirozených toků letité zkušenosti, které ve většině případů vedly k zásadní proměně vodních a pobřežních biotopů, což se v konečném důsledku projevilo na snížení jejich biodiverzity.

Text: Josef Májsky

Do jaké míry jsou ochuzena rybí společenstva řek a potoků po tzv. tvrdé úpravě (beton, panely) vědí rybáři své asi ve všech koutech nejen České republiky. Je celkem přirozené, že mnohé opevňovací prvky, konstrukce a objekty na upravovaných tocích, nebo jejich úsecích, se neobejdou bez betonu, betonových prefabrikátů nebo lomového kamene přelitého betonem. Určitě není možné zvrátit vývoj a aplikovat ve velkém technologie běžně používané při nejrůznějších melioracích a úpravách toků před 100 nebo 200 lety. Přesto bychom je mohli alespoň občas oprášit a použít v případě menších recipientů. Na mysli mám především větší použití dřeva při budování některých vodohospodářských objektů (stavidla, jezy apod.) a také při opevňování svahů (břehů) a samotných koryt.

Klasika chybí. Nebo ne?
Vezměme si běžný objekt, jakým je stavidlo. Stále řidčeji se setkáváme s klasickým dřevěným. Je pravda, že v dnešní době sehnat kvalitní dřevo použitelné do vodního prostředí (dub, akát) může být problém a není to ani levná záležitost. Je to ale materiál prověřený staletími, který má oproti betonu nebo železu své výhody. Vyzdvihl bych třeba jeho lehkou opracovatelnost a rovněž pružnost. Také proto rybáři i v dnešní době s oblibou používají kulatinu při budování příčných staveb na pstruhových potocích. Prah (výška do 0,3 m) nebo stupeň (výška nad 0,3 m) může být zhotovený pouze ze dřeva, často bývá také kombinovaný ze dřeva (kulatina, fošny) a kamenného záhozu. U nízkých jízků a splávků oceníme skutečnost, že výřez soustřeďující malé vodní průtoky můžeme upravit jednoduše motorovou pilou přímo na místě i dodatečně, zatímco u železobetonové konstrukce to možné není.

Foto: Josef Májsky

Dřevo přináší i vhodný biotop
Podstatně levnější, možná i pracnější, ale i ekologičtější, je opevnění břehů pomocí vrbových plůtků, které chrání břehovou čáru před erozí. Někdy se při úpravách svahu používala v jeho spodní části i vrbová krytina. Dnes se nejčastěji používá kamenného záhozu, který je oživený vrbovými řízky. Ty po zakořenění pomáhají břeh stabilizovat. A když prokoření zához až pod hladinu, kořeny představují i vhodný biotop a třecí substrát pro mnohé druhy ryb.

Foto: Josef Májsky

Co dodat?
Nebylo by rozumné, kdybychom z našich řek a potoků udělali skanzen a začali třeba dřevo přibližovat pomocí vodních žlebů – smyků a plavením. Ovšem na druhou stranu není správný (a ani rozumný) přehnaný trend preferování betonu, který nepatří zrovna mezi „přírodě blízké“, lehce recyklovatelné materiály. Kromě toho není beton vhodný používat hlavně na horních, prudce tekoucích úsecích toků, kde praxe ukázala, že ani náhradní řešení, např. ekokoše, nedokáží v plné míře dřevo nahradit.

Snažme se proto tento tradiční materiál upřednostňovat nejenom při tzv. rybářských melioračních úpravách (jízky, splávky, rybí úkryty apod.), ale i v případě větších vodních staveb. Na mysli mám ta jednání, kdy jsou rybáři účastníky správního řízení.