Montáže jednoduše a účelně

Na montáže se mě rybáři ptají velmi často. Někoho zajímají z hlediska nahazování, jiného z pohledu nenápadnosti či odolnosti, další zase řeší úspěšnost zasekávání. Podobné je to i s návazci.

text: Michal Kučera

Rybáře zajímá, jak to udělat, aby se jim při náhozu nezamotávaly, co použít v obtížných místech s překážkami nebo jak docílit toho, aby jim tolik nepadaly ryby.

Aby v tom byl alespoň trochu přehled, budu jednotlivé montáže popisovat kompletně (tj. včetně návazce a případně dalších nezbytností), vždy podle způsobu použití, typu revírů nebo okolností, které tu danou montáž ovlivňují. Důvod je jednoduchý. Když ke správné montáži použijete nesprávný háček nebo druh návazce, je to jako si koupit nafukovací pannu a doma zjistit, že vám ji prodali bez ventilku.

Montáž pro daleké nahazování je jedna z nejpoptávanějších montáží. Každý se občas dostane do situace, kdy potřebuje nahodit dál, než běžně nahazuje. A jsou i rybáři, kteří převážně loví na revírech, kde je potřeba nahazovat velmi daleko. Není to jen o montáži. Svou roli přitom hraje prut, naviják, průměr a elastičnost vlasce, nejvíc pak samotné umění nahazovat. Viděl jsem se stejným prutem, vlascem, montáží a nástrahou nahazovat sotva 100 m, pak 130 až 140 m a machry na házení 180 m. A to už je sakra rozdíl. Velmi při tom závisí i na podmínkách místa náhozu.

Nedávno jsem navštívil revír, kde bylo potřeba nahazovat k ostrovu přes 135 metrů. S 0,25mm vlascem, 99g olůvkem a 20mm nástrahou jsem tam házel i při lehkém protivětru (2x dokonce až na ostrov), při bezvětří jsem se tam dostal i s 24 mm boilie. A ani jsem se moc nenadřel. Zkoušel jsem to i s 0,30 mm vlascem, ale to už mi pár metrů chybělo.

Za deset dní jsem byl na jiném revíru a mé vybrané loviště leželo 120 m daleko. Udělal jsem si na vlasci značky, abych poznal, jestli mi montáž leží ve správné vzdálenosti. Dal jsem 24mm boilie a opřel se do prutu lehce, abych to nehodil moc daleko za. Jenže ono to bylo necelých 120 m. Tak jsem se do prutu opřel o trochu víc a dostal jsem se na tuto úroveň, ovšem ne dál.

Další dny začalo foukat proti mně a já musel přejít na 20mm nástrahy, abych tam dohodil. V tu chvíli jsem si uvědomil ten obrovský rozdíl. Na předchozím revíru jsem házel z dřevěného mola s pevně zapřenýma nohama, nyní jsem nahazoval z měkkého písku, břeh za mnou navíc stoupal prudce nahoru. Proto jsem nemohl prut zaklánět tak nízko. Tyto zdánlivé maličkosti dělaly rozdíl v náhozu kolem 15 m.

Chtěl jsem na těchto příkladech vysvětlit, že k dalekému nahazování je potřeba mít nejen dobře odladěnou montáž, ale také techniku nahazování, vybavení a že bude záviset i na podmínkách, ve kterých budete nahazovat.

Ideální volba na daleké hody? Helikoptéra

Teď už jen k montáži. I když je víc variant, které létají daleko, pro tento účel bych vám doporučil helikoptérovou montáž. Nevím, co by se muselo dít, abych pro daleké házení použil inline nebo klasickou závěsku. Oboje podle mě při této disciplíně ztrácí, respektive mají víc nevýhod než helikoptéra. Ta se při správném sestavení nezamotává, létá daleko a efektivně zasekává. Co víc si přát?

Základ mé helikoptérové montáže tvoří šňůrka, na které je vše posazené. K tomuto účelu používám zatížené šňůrky s dutým středem bez olovného jádra Taska Zero Core či Kryston Score Zero. Ještě víc v oblibě mám Taska Evolve Leader. Je sice o něco silnější než obě jmenované, ale to je spíš výhodou než naopak. Jednak je tato šňůrka úžasně pružná, což je skvělá vlastnost pro zdolávání, navíc je hrubší (splétaný fluorokarbon). Proto na ní mnohem lépe drží helikoptérové korálky, které shora jistí návazcový obratlík.

Šňůrku mívám dlouhou 50 až 80 cm. Delší ne, to by za určitých podmínek mohlo přinášet problémy při nahazování. Na obou stranách této šňůrky udělám s pomocí jemné jehly na olověnou šňůrku očka. Dolů přímo do očka pak nasadím rychlovýměnný klip, do nějž se upíná zátěž. Nad ním je helikoptérové pouzdro, ve kterém se po nasazení zátěže klip schová. Poté následuje helikoptérový obratlík s typickým velkým očkem.

Na druhý konec obratlíku se pak nasazuje návazec. Nad obratlíkem je korálek. Ten má za úkol vymezovat vůli obratlíku a pomáhat při zasekávání. Lze použít gumové korálky, postupem času však začínají klouzat nahoru, což není úplně žádoucí. Proto jsem místo nich začal používat 8mm oválné tungstenové korálky. Ty drží mnohem lépe. V poslední době jsem objevil ještě další věc, kterou jsem si velmi oblíbil. A to jsou chod korálky, které sice byly vytvořeny pro jiný účel, ale mně se tady osvědčily naprosto dokonale.

A to už je celé. Do horního očka připevníte vlasec (nejspíš tedy šokový nástavec, který je při dalekém nahazování nezbytný), dolů do klipu zátěž, na obratlík dáte návazec, na něj nástrahu a můžete nahazovat. Aerodynamický tvar zátěže, pokud vám jde o daleké nahazování, je jednoznačný. Osobně používám olova Distance. Nejčastěji 99 nebo 113 g.

Možná by pro extrémní hody byly ještě lepší 120 až 130g, ale ty už mně často sklouzávají z prstu, kterým při náhozu držím vlasec. Asi je to jen o tréninku, ovšem mně jsou ta lehčí olova příjemnější. Navíc je s nimi menší riziko vyříznutí ryby. Samozřejmě, závisí i na vašem prutu – na jakou zátěž je uzpůsoben. Jsou pruty, které zátěže 120 g a výš nezvládnou, a pak jsou naopak tužší pruty, s kterými se zátěžemi do 100 g moc daleko nehodíte. Chce to prostě dobře sladit s vybavením a vaším stylem nahazování. I to hraje velkou roli.

Kratší návazce mají své výhody i nevýhody

Helikoptérová montáž má výhodu v tom, že má minimální tendenci se zamotávat. Nástraha totiž obvykle rotuje kolem osy montáže, takže je riziko zamotání značně sníženo, i když použijete pletený návazec. Přesto v tomto případě mnohem častěji případě používám kombinované návazce Garda Revolt, Kryston Synx a podobně nebo ještě častěji Garda Black Mono. Tento monofilní návazec má podobné vlastnosti jako fluorokarbon, ale je mnohem odolnější, flexibilnější a univerzálnější. Je to můj jednoznačný favorit.

Délku návazce volte podle toho, jak daleko chcete dohodit. Čím kratší návazec, tím to letí dál. Ovšem podle mé zkušenosti to zase trochu omezuje záběry od opravdu velkých ryb. Proto se snažím chytat na alespoň 20cm návazce, případně i delší. Svou roli hraje i velikost nástrahy. Musíte vždy zvážit, jestli je pro vás pár metrů navíc tak důležitých, nebo je lepší mít montáž nepatrně blíž, avšak se selektivnější nástrahou.

Jak jsem na počátku popisoval ten svůj nedávný lov, tak s těmi 24mm boilie jsem měl jen dva záběry, ale od 15 a téměř 20kg kapra. Jakmile jsem kvůli větru musel zmenšit boilie na 20 mm, už mi přišly i dvě ryby pod 10 kg a jedna vyloženě malá. Jsem si skoro jist, že tyto menší ryby tam byly i den předtím, ale do pevných 24mm nástrah nešly.

Poslední věc je háček a délka vlasu. Osobně nejčastěji chytám s háčky Ultra Sharp č. 6., jen málokdy volím něco jiného. Jsou skvělé k 16, 20 i 24mm nástraze, výborně se hodí i k plovoucímu boilie nebo předložení na panáčka. Délku vlasu při dalekém nahazování dávám spíš kratší než vyloženě dlouhou, s ohledem na očekávanou velikost ryb a roční období.

A to je asi o této montáži vše. Teď už nezbývá, než se do toho opřít a nahodit. Jen dejte pozor, aby to neletělo příliš daleko. Posledně jsem to při snaze hodit co nejdál „upráskl“ a moje montáž prosvištěla skrz ostrov, naštěstí neobydlený. Kdyby to byl druhý břeh a někdo zde seděl, zřejmě vám tento článek píšu již s pouty na rukou. Inu, nic se nemá přehánět. Hodně úspěchů!