Přívlač nabírá mezi rybáři čím dál větší oblibu. Je to její akčností a nádhernými záběry, které doslova cítíme v rukách? Těžko říct. Těžká přívlač poslední dobou prochází doslova boomem a ta sumcová rozhodně nebude nic pro nedočkavce.
text: Václav Jícha
Sumec je ve vodě pánem, který na sebe rád nechává čekat. V našem seriálu o lovu sumců začneme právě přívlačí.
Při lovu sumců máme co do činění s nejsilnějším soupeřem, jakého v našich vodách lze potkat. Ryba stará několik desítek let zná každou vázku na dně, do které bude v případě potřeby směřovat. A když poblíž žádná není, dokáže se háčku zbavit silnými údery ocasu do šňůry.
Další možnou nepříjemností je lov za nepříznivého počasí nebo uprostřed noci, kdy vláčíte v naprosté tichosti a bez jakéhokoli světla. Přívlač při lovu sumců je pro opravdové „tvrďáky“, vždyť ono i náčiní něco váží… Hodiny lovu se tak mohou podobat hodinám v posilovně. Pokud jsem vás ještě neodradil, pojďme se na tuto disciplínu podívat podrobněji.
Pruty
Na pruty jsou kladeny ty největší nároky. A to proto, žádné vybavení není vystaveno takové námaze, jako to přívlačové. Prut i naviják nebudou odpočívat ve stojanu, ale musí být neustále v provozu – ihned po náhozu budou přitahovat těžké nástrahy. Mimo to musí zvládnout ubrzdit a zdolat nejtěžší a největší rybu našich vod. Musí být zkrátka silné a přitom lehké.
Pro lov z lodě používám prut v délce 2,4 m. Beru ho s sebou i na menší zarostlé revíry, kde nemusím nahazovat daleko. Pro lov ze břehu používám prut v délce 2,7 m. Oba tyto pruty disponují rychlou akcí s tuhou páteří. A to je přesně to, co od prutu pro sumcovou přívlač očekávám.
On totiž není 100g prut jako prut. Už jsem viděl spoustu prutů, které měly deklarovanou vrhací zátěž 150 g a při záběru sumce se prut narovnal od navijáku po směru šňůry – čili naprosto nevhodné k utahání jakéhokoli obra. Proto se při výběru prutu na sumčí přívlač neřiďme psanými údaji.
Měkké pruty, na kterých uděláte pomalu uzel, raději nechme stranou. Netvrdím, že s takovým prutem rybu nezdoláte, ale určitě se tím snižuje jeho schopnost zaseknutí nástrahy do tvrdé sumčí tlamy. Dalším mínusem bude samozřejmě i samotné zdolávání ryby. Na „žvejce“ utahá spíš sumec rybáře než naopak. Pruty, které používám, disponují vrhací akcí 30 až 180 g. Z praxe vím, že těmito pruty lze vodit nástrahy těžké od 50 do 150 g.
Další nezbytnou vlastností, na kterou bychom měli brát ohled, je keramická výplň oček. Ta musí být extrémně odolná, jelikož slabé průměry šňůr dokáží rozříznout téměř cokoli.
Navijáky
Maximální zátěž musí udržet také naviják, právě ten má za úkol rybu brzdit a pomáhat ji unavit. Proto bychom měli volit modely, které mají kovové, nerezové soustrojí, kvalitní převody a silnou osičku. Pokud je k dispozici údaj o brzdné síle, berme samozřejmě ty s vyššími čísly.
Navijáky by měly disponovat kovovými cívkami. Pokud jsou navíc cívky osazeny gumovou výstelkou, tím lépe.
Výstelka zabrání prokluzování navinuté šňůry. Osobně na prutech používám dvě velikosti navijáků. Velikost 4000 mám na prutu s délkou 2,4 m a velikost navijáku 6000 na prutu s délkou 2,7 m. Oba tyto sety jsou vyvážené přesně na rukojeť, aby mě při lovu zbytečně nenamáhaly.
Šňůra nebo vlasec?
Náplň navijáku je další významnou součástí výbavy, která při zdolávání životní ryby nesmí selhat. Na imitaci by se nemělo šetřit a měla by se vybírat opravdu osvědčená imitace (záměrně používám slovo imitace – používám šňůry i monofily).
Pletenou šňůru používám v případech, kdy potřebuji daleko nahazovat, mít kontakt s nástrahou a disponovat co nejslabším průměrem návinu, kdybych zasekl rozjetou rybu. „Splašený“ sumec vymotá 150 m návinu během okamžiku. Šňůry používám v průměrech 0,35 a 0,40 mm a volím je podle typu revíru.
Na vodě bez vázek volím slabší průměr pro snadnější nahazování, pokud navštívím revír s větším výskytem kamenů a spadlých stromů, sáhnu po silnějším průměru, i když vím, že se mi sníží dolet nástrahy.
Vlasce mají v porovnání se slabšími šňůrami lepší průtažnost a odolnost vůči oděru. Nahazuje se však hůř, protože průměry vlasců se pohybují od 0,40 mm výš.
Vlasec preferuji na menších revírech s velkým výskytem vázek; v mém případě se jedná o menší řeku, která na dně ukrývá větve a kořeny stromů. Silné vlasce používám i v případě, že jdu chytat na sypané kamenné hráze a protipovodňové valy.
Další nezbytnou součástí je přednávazec, který zabrání prodření imitace od sumčích kartáčů a zároveň sumce ochrání od ošklivých zranění při zdolávání. Osobně používám Hard Mono o průměru 1,05 mm a nosnosti 57 kg. Délku takového návazce volím mezi 100–120 cm.
NÁSTRAHY
Nástrah je na trhu velké množství a neustále přibývají další druhy. Nám ale bude stačit hrstka těch, kterým věříme a opravdu je využijeme.
Plandavky
Velice dobře a hlavně daleko se s nimi nahazuje. Vodit je můžeme celým vodním sloupcem. Lze je pozastavovat, nechat je trochu poklesnout či klepnout s nimi o dno. Lze je zrychlit či naopak zpomalit, účinné může být i jejich tažení.
Plandavek existuje spousta tvarů, ale nám budou stačit dva klasické – vysoké „lžičkové“ a úzké protáhlé „vrbové listy“. Konzervativní jsem i co se barev týče, upřednostňuji stříbrnou, měděnou a zlatou. Spousta lidí si myslí, že u sumce barva nástrahy nehraje roli, jelikož tento dravec se orientuje spíše vibracemi, hmatem a čichem.
Ovšem zrovna u plandavek je barva důležitá, zvláště lovíme-li v mělkých vodách či těsně pod hladinou. Jít například během slunečného dne vláčet se stříbrnou plandavkou je dosti odvážné. Taková plandavka bude pod vodou metat světelné blesky, které odradí i téměř slepého sumce.
Co se velikosti a váhy nástrah týče, zde opět hraje přímou úměru vzdálenost, na kterou chci lovit. Při velké vzdálenosti použijeme užší a těžší plandavku a naopak. Já vlastním plandavky o hmotnosti 30 až 120 g.
Wobblery – lopatkové
Tuto nástrahu stačí k dostatečnému dráždění ryby jenom táhnout bez jakéhokoliv oživování prutem. Přidáme-li k tomuto tažení přece jen nějaké škubnutí prutem či jen trochu změníme rychlost navíjení, chybu rozhodně neuděláme.
U wobblerů hraje roli materiál. Modely z balzového dřeva nemají příliš vysokou životnost, sumec je v čelistech hravě zničí. Použitelné jsou možná až modely z polyuretanové pěny, ovšem i tak počítejme s nižší životností. Jelikož i takový model dokáže sumec po tvrdším souboji zničit. Modely z pěny by měly mít vícevrstvé lakování. Jedině tak jsou schopny déle vydržet.
Jedinými nezmary jsou snad plastové wobblery. Dříve jsem nebyl velkým příznivcem těchto nástrah, ovšem léta praxe mě o jejich výhodách přesvědčily. Vydrží opravdu tvrdé zacházení, navíc některé z modelů jsou vybaveny kovovými kuličkami v tělíčku. Ty při pohybu nástrahy vydávají chrastivé pro sumce lákavé zvuky.
Navíc jsou k sehnání i modely s velkými kuličkami, které se při náhozu přesunou ke konci nástrahy a umožní jí tak delší dolet. Tyto modely rád využívám, pokud lovím ve větru nebo při náhozu potřebuji dohodit co nejdál.
Wobblery – bezlopatkové
Tyto modely nemají lopatku, která by jim vetkla předstíraný život. A tak veškeré umění chodu zůstává na rybáři. To my určujeme, v jaké hloubce a jak bude nástraha chodit.
Bezlopatkové modely jsou výborné k prochytávání prohlubní a jam, kde je možné nechat je pomalu klesat podél hrany; občas je lze nakopnout špičkou prutu a zase nechat klesat na dno. Celkově tyto wobblery vodím podobně jako gumy. Prostě je pomalu nechám klesnout na dno, pak dvakrát trhnu špičkou prutu, a to buď vzhůru či do strany.
Směr záleží na tom, jak vysoko chci, aby nástraha poposkočila, a zase ji nechám ťuknout o dno. Možná se ptáte, proč rovnou nepoužiji gumovou nástrahu? Žádná guma mi totiž ještě neumožnila tak snadno prochytat hlubokou jámu uprostřed silného proudu. Nic se nevyrovná 90g wobbleru jerk…
Gumové nástrahy
Jsou hned po třpytkách asi nejpoužívanější nástrahou k lovu sumců. S gumovými nástrahami lovíme především u dna a vodíme je za pomocí přískoků, které vytvoříme cuknutím prutu či zrychleným navíjením.
Nástrahy osazuji kvalitními jigovými hlavami; dbát je potřeba na kvalitu háčku. Ten by se v žádném případě neměl uměle narovnávat, reznout a snadno se tupit. Hlavy používám v gramáži od 5 do 40 g. Nástrahy pak volím ve velikosti od 15 do 20 cm. Zda sáhneme po klasickém twisteru či kopytu je celkem jedno. Dobré jsou oboje.
Oba typy nástrah osazuji krom jigové hlavy ještě přívěsem s trojháčkem, který pro zvýšení možnosti záseku umisťuji do hřbetu nástrahy. Místo hřbetu volím hned z několika důvodů.
Jednak tím zvyšuji možnost záseku, omezím pravděpodobnost uváznutí o překážku a také zabráním fatálnímu zranění sumce. Pokud bych totiž umístil trojháček do břicha nástrahy, mohl by predátorovi poškodit žaberní oblouk a způsobit tak vykrvácení.
Nejaktivnější je v noci
Na otázku kdy sumce hledat nelze jednoznačně odpovědět. Nejaktivnější bývá v noci, kdy je při lovu nejméně nápadný. Vhodný je soumrak či svítání, kdy jsou pod vodou už zhoršené viditelné podmínky a sumci pomalu vyjíždí na lov. Ovšem záběru se lze dočkat i přes den, dokonce i v pravé poledne. Pokud se ovšem chystáme na sumce přes den, měli bychom upřednostnit dny, kdy je obloha zatažená.
Co se výběru místa týká, máme více indicií, ovšem ani tak se nelze jednoznačně určit, kde sumci budou. Občas totiž dokáží překvapit svou přítomností na místech, kde bychom je nikdy nečekali. Přesto je dobré se soustředit na prohlubně, hrany, kamenné náspy, převislé a potopené větve či rovnou celé stromy, mělčiny, podjezí, nadjezí, návětrné strany.
Sumec ale může ležet i na čistém a rovném dně. Pokud se v jeho domovině nevyskytuje překážka, pod níž by se mohl ukrýt, vyhloubí si jámu v měkkém dně, kam se poté uchýlí.
Proto je dobré si udělat pár vycházek k vodě bez prutů. Vybavení k lovu nahradíme polarizačními brýlemi, dalekohledem, lodí s echolotem (pokud je to dovolené) či jen plavkami a s revírem se podrobně seznámíme. Bez shromáždění co největšího počtu informací úspěšní být nemůžeme.
Diskuze k článku (0)